ಸದಸ್ಯ:Prajna poojari/ಬೂ

ವಿಕಿಪೀಡಿಯದಿಂದ, ಇದು ಮುಕ್ತ ಹಾಗೂ ಸ್ವತಂತ್ರ ವಿಶ್ವಕೋಶ

  ಗೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್, [೧] [೨] ಭೂತ್ ಜೋಲೋಕಿಯಾ ಎಂದೂ ಕರೆಯುತ್ತಾರೆ (ಅಕ್ಷರಶಃ ಅಸ್ಸಾಮಿಯಲ್ಲಿ ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್ ಎಂದರ್ಥ), ಇದು ಈಶಾನ್ಯ ಭಾರತದಲ್ಲಿ ಬೆಳೆಸಲಾಗುವ ಒಂದು ನಿರ್ದಿಷ್ಟ ಹೈಬ್ರಿಡ್ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಯಾಗಿದೆ . [೩] [೪] ಇದು ಕ್ಯಾಪ್ಸಿಕಂ ಚೈನೆನ್ಸ್ ಮತ್ತು ಕ್ಯಾಪ್ಸಿಕಂ ಫ್ರುಟೆಸೆನ್ಸ್‌ಗಳ ಹೈಬ್ರಿಡ್ ಆಗಿದೆ. [೫]

೨೦೦೭ ರಲ್ಲಿ, ಗಿನ್ನೆಸ್ ವರ್ಲ್ಡ್ ರೆಕಾರ್ಡ್ಸ್ ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪರ್ ವಿಶ್ವದ ಅತ್ಯಂತ ಕಾರವಾದ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ ಎಂದು ಪ್ರಮಾಣೀಕರಿಸಿತು, ತಬಾಸ್ಕೊ ಸಾಸ್‌ಗಿಂತ ೧೭೦ ಪಟ್ಟು ಬಿಸಿಯಾಗಿರುತ್ತದೆ. ಭೂತ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಯನ್ನು ಒಂದು ಮಿಲಿಯನ್‌ಗಿಂತಲೂ ಹೆಚ್ಚು ಸ್ಕೋವಿಲ್ಲೆ ಹೀಟ್ ಯೂನಿಟ್‌ಗಳಲ್ಲಿ (ಎಸ್‌ಎಚ್‌ಯುಎಸ್‌) ರೇಟ್ ಮಾಡಲಾಗಿದೆ. ಆದಾಗಿಯು ಕಾರವಾದ ಮೆಣಸು ಬೆಳೆಯುವ ಓಟದಲ್ಲಿ, ೨೦೧೧ ರಲ್ಲಿ ಟ್ರಿನಿಡಾಡ್ ಸ್ಕಾರ್ಪಿಯನ್ ಬುಚ್ ಟಿ ಪೆಪ್ಪರ್ ಮತ್ತು ೨೦೧೩ [೬] ಕೆರೊಲಿನಾ ರೀಪರ್ ಮೂಲಕ ಭೂತ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಯನ್ನು ಹಿಂದಿಕ್ಕಲಾಯಿತು.

ವ್ಯುತ್ಪತ್ತಿ ಮತ್ತು ಪ್ರಾದೇಶಿಕ ಹೆಸರುಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಭೂಟ್ ಜೋಲೋಕಿಯಾ (ভোট জলকেয়া) ಎಂಬ ಹೆಸರು ಅಸ್ಸಾಮಿಯಲ್ಲಿ ಭೂತಾನ್ ಮೆಣಸು ಎಂದರ್ಥ; ಭೂತಾನ್ ಎಂಬ ಅರ್ಥವಿರುವ ಮೊದಲ ಅಂಶವಾದ ಭುಟ್ ಅನ್ನು ತಪ್ಪಾಗಿ ಭೂತ ಎಂಬ ಅರ್ಥದ ಸಮೀಪದ ಹೋಮೋನಿಮ್ ಗಾಗಿ ಗೊಂದಲಗೊಳಿಸಲಾಗಿದೆ. [೭] [೮] [೯]

ಅಸ್ಸಾಂನಲ್ಲಿ, [೧೦] ಕಾಳುಮೆಣಸನ್ನು ಬಿಹ್ ಝೋಲೋಕಿಯಾ ('ವಿಷ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ'), ಅಸ್ಸಾಮೀಸ್ ಬಿಹ್ 'ವಿಷ' ಮತ್ತು ಝೋಲೋಕಿಯಾ 'ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ' ಎಂದು ಕರೆಯಲಾಗುತ್ತದೆ, ಇದು ಸಸ್ಯದ ಶಾಖವನ್ನು ಸೂಚಿಸುತ್ತದೆ. [೧೧]

ಬಾಂಗ್ಲಾದೇಶದಲ್ಲಿ, ಕಾಳುಮೆಣಸನ್ನು ನಾಗಾ ಮೊರಿಚ್ ( 'ನಾಗ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ') ಎಂದು ಕರೆಯಲಾಗುತ್ತದೆ. ಅದೇ ರೀತಿ, ಕೃಷಿಯ ಪ್ರದೇಶಗಳಲ್ಲಿ ಒಂದಾದ ನಾಗಾಲ್ಯಾಂಡ್‌ನಲ್ಲಿ, ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಯನ್ನು ನಾಗ ಜೋಲೋಕಿಯಾ ('ನಾಗಾ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ'; ರೋಮನೈಸ್ಡ್ ನಾಗಾ ಝೋಲೋಕಿಯಾ) ಮತ್ತು ಭೂತ್ ಜೋಲೋಕಿಯಾ (ರೋಮನೈಸ್ಡ್ ಭುತ್ ಝೋಲೋಕಿಯಾ ) ಎಂದು ಕರೆಯಲಾಗುತ್ತದೆ. [೧೧] ಅಸ್ಸಾಂ ಮತ್ತು ಮಣಿಪುರದಂತಹ ಇತರ ಪ್ರದೇಶಗಳಲ್ಲಿ ಈ ಹೆಸರು ವಿಶೇಷವಾಗಿ ಸಾಮಾನ್ಯವಾಗಿದೆ. [೧೧] ಉಪಖಂಡದಲ್ಲಿನ ಇತರ ಬಳಕೆಗಳೆಂದರೆ ಸಾಗಾ ಜೋಲೋಕಿಯಾ, ಇಂಡಿಯನ್ ಮಿಸ್ಟರಿ ಚಿಲ್ಲಿ ಮತ್ತು ಇಂಡಿಯನ್ ಒರಟಾದ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ . [೧೧]

ಅಸ್ಸಾಮಿ ನಗರದ ತೇಜ್‌ಪುರದ ನಂತರ ಇದನ್ನು ತೇಜ್‌ಪುರ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ ಎಂದೂ ಕರೆಯುತ್ತಾರೆ. [೧೨] ಮಣಿಪುರದಲ್ಲಿ, ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಯನ್ನು ಉಮೊರೊಕ್ [೧೩] ಅಥವಾ ಊ-ಮೊರೊಕ್ ('ಟ್ರೀ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ') ಎಂದು ಕರೆಯಲಾಗುತ್ತದೆ.

ಈಶಾನ್ಯ ಭಾರತದಲ್ಲಿ, ಭೂಟ್ ಜೋಲೋಕಿಯಾವನ್ನು ಕಿಂಗ್ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ ಅಥವಾ ಕಿಂಗ್ ಕೋಬ್ರಾ ಚಿಲ್ಲಿ ಎಂದೂ ಕರೆಯಲಾಗುತ್ತದೆ. [೧೪]

ಕಾರತ್ವದ ಮಾಪನಾ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

೨೦೦೦ ರಲ್ಲಿ, ಭಾರತದ ರಕ್ಷಣಾ ಸಂಶೋಧನಾ ಪ್ರಯೋಗಾಲಯವು (DRL) ೮೫೫,೦೦೦ ಎಸ್‌ಎಚ್‌ಯುಗಳ ಕಾರತ್ವದ ಮಾಪನಾವನ್ನು ೮೫೫,೦೦೦ ಎಸ್‌ಎಚ್‌ಯುಗಳಿಗೆ ವರದಿ ಮಾಡಿದೆ, [೧೫] ಮತ್ತು ೨೦೦೪ ರಲ್ಲಿ ಎಚ್‌ಪಿಎಲ್‌ಸಿ ವಿಶ್ಲೇಷಣೆಯನ್ನು ಬಳಸಿಕೊಂಡು ೧,೦೪೧,೪೨೭ ಎಸ್‌ಎಚ್‌ಯುಗಳ ರೇಟಿಂಗ್ ಅನ್ನು ಮಾಡಲಾಯಿತು. [೧೬] ಹೋಲಿಕೆಗಾಗಿ, ಟಬಾಸ್ಕೊ ರೆಡ್ ಪೆಪ್ಪರ್ ಸಾಸ್ ದರ ೨,೫೦೦–೫,೦೦೦, ಮತ್ತು ಶುದ್ಧಾ ಕ್ಯಾಪ್ಸೈಸಿನ್ (ಮೆಣಸು ಸಸ್ಯಗಳ ತೀಕ್ಷ್ಣತೆಗೆ ಕಾರಣವಾಗುವ ರಾಸಾಯನಿಕ) ದರವು ೧೬,೦೦೦,೦೦೦ ಎಸ್‌ಎಚ್‌ಯುಗಳಲ್ಲಿದೆ. ೨೦೦೫ ರಲ್ಲಿ, ನ್ಯೂ ಮೆಕ್ಸಿಕೋ ಸ್ಟೇಟ್ ಯೂನಿವರ್ಸಿಟಿಯ ಲಾಸ್ ಕ್ರೂಸಸ್‌ನಲ್ಲಿರುವ ಚಿಲ್ಲಿ ಪೆಪ್ಪರ್ ಇನ್‌ಸ್ಟಿಟ್ಯೂಟ್, ನ್ಯೂ ಮೆಕ್ಸಿಕೋ [೧೭] ದಕ್ಷಿಣ ನ್ಯೂ ಮೆಕ್ಸಿಕೋದಲ್ಲಿ ಬೀಜದಿಂದ ಬೆಳೆದ ಗೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್‌ಗಳು ಎಚ್‌ಪಿಎಲ್‌ಸಿಯಿಂದ ೧,೦೦೧,೩೦೪ ಎಸ್‌ಎಚ್‌ಯುಗಳ ಕಾರತ್ವದ ಮಾಪನಾವನ್ನು ಹೊಂದಿದ್ದವು. [೩] ಹೆಚ್ಚಿನ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಗಳಿಗಿಂತ ಭಿನ್ನವಾಗಿ, ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪರ್‌ಗಳು ಕೇವಲ ಜರಾಯುವಿನ ಬದಲಿಗೆ ಬೀಜಗಳ ಸುತ್ತ ಮತ್ತು ಹಣ್ಣಿನ ಉದ್ದಕ್ಕೂ ಇರುವ ಜರಾಯುಗಳಲ್ಲಿ ಕಂಡುಬರುವ ಕೋಶಕಗಳಲ್ಲಿ ಕ್ಯಾಪ್ಸೈಸಿನ್ ಅನ್ನು ಉತ್ಪತ್ತಿ ಮಾಡುತ್ತವೆ. [೧೮]

ಗುಣಲಕ್ಷಣಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಮಾಗಿದ ಮೆಣಸು ೬೦ ರಿಂದ ೮೫ ಮೀಮೀ (೨.೪ ರಿಂದ ೩.೩ ಇಂಚು) ಅಳತೆ ಉದ್ದ ಮತ್ತು೨೫ ರಿಂದ ೩೦ ಮೀಮೀ (೧.೦ ರಿಂದ ೧.೨ ಇಂಚು) ಅಗಲದಲ್ಲಿ ಕೆಂಪು, ಹಳದಿ, ಕಿತ್ತಳೆ ಅಥವಾ ಚಾಕೊಲೇಟ್ ಬಣ್ಣವನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ. ಭಾರತದಿಂದ ಆಯ್ದುಕೊಳ್ಳದ ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್‌ಗಳು ಅತ್ಯಂತ ವೈವಿಧ್ಯಮಯ ಸಸ್ಯವಾಗಿದ್ದು, ಹಣ್ಣಿನ ಗಾತ್ರಗಳಲ್ಲಿ ವ್ಯಾಪಕ ಶ್ರೇಣಿ ಮತ್ತು ಪ್ರತಿ ಸಸ್ಯಕ್ಕೆ ಹಣ್ಣಿನ ಉತ್ಪಾದನೆಯನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ. ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿಗಳಲ್ಲಿ ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್‌ ಪಾಡ್‌ಗಳು ವಿಶಿಷ್ಟವಾದವು ಏಕೆಂದರೆ ಅವುಗಳ ವಿಶಿಷ್ಟ ಆಕಾರ ಮತ್ತು ತುಂಬಾ ತೆಳುವಾದ ಚರ್ಮ. [೧೯] ಆದಾಗ್ಯೂ, ಕೆಂಪು ಹಣ್ಣಿನ ವಿಧವು ಎರಡು ವಿಭಿನ್ನ ವಿಧಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ: ಒರಟಾದ, ಡೆಂಟೆಡ್ ಹಣ್ಣು ಮತ್ತು ನಯವಾದ ಹಣ್ಣು. ಒರಟಾದ ಹಣ್ಣಿನ ಸಸ್ಯಗಳು ಎತ್ತರವಾಗಿರುತ್ತವೆ ಮತ್ತು ಹೆಚ್ಚು ದುರ್ಬಲವಾದ ಕೊಂಬೆಗಳಿರುತ್ತದೆ, ನಯವಾದ ಹಣ್ಣಿನ ಸಸ್ಯಗಳು ಹೆಚ್ಚು ಹಣ್ಣುಗಳನ್ನು ನೀಡುತ್ತವೆ ಮತ್ತು ಗಟ್ಟಿಮುಟ್ಟಾದ ಕೊಂಬೆಗಳೊಂದಿಗೆ ಸಾಂದ್ರವಾಗಿರುತ್ತವೆ. [೨೦] ೩೨-೩೮ °C ರಲ್ಲಿ ಇದು ಮೊಳಕೆಯೊಡೆಯಲು ಸುಮಾರು ೭-೧೨ ದಿನಗಳನ್ನು ತೆಗೆದುಕೊಳ್ಳುತ್ತದೆ.

ಉಪಯೋಗಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಭೂತ ಮೆಣಸು

ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್‌ ಅನ್ನು ಆಹಾರ ಮತ್ತು ಮಸಾಲೆಗಾಗಿ ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ. [೪] ಮೇಲೋಗರಗಳು, ಉಪ್ಪಿನಕಾಯಿಗಳು ಮತ್ತು ಚಟ್ನಿಗಳನ್ನು "ಬಿಸಿಮಾಡಲು" ಇದನ್ನು ತಾಜಾ ಮತ್ತು ಒಣಗಿದ ರೂಪಗಳಲ್ಲಿ ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ. ಇದನ್ನು ಹಂದಿಮಾಂಸ ಅಥವಾ ಒಣಗಿದ ಅಥವಾ ಹುದುಗಿಸಿದ ಮೀನಿನ ಸಂಯೋಜನೆಯಲ್ಲಿ ಜನಪ್ರಿಯವಾಗಿ ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ. ಈಶಾನ್ಯ ಭಾರತದಲ್ಲಿ, ಕಾಡು ಆನೆಗಳನ್ನು ದೂರದಲ್ಲಿಡಲು ಸುರಕ್ಷತಾ ಮುನ್ನೆಚ್ಚರಿಕೆಯಾಗಿ ಕಾಳುಮೆಣಸನ್ನು ಬೇಲಿಗಳ ಮೇಲೆ ಹೊದಿಸಲಾಗುತ್ತದೆ ಅಥವಾ ಹೊಗೆ ಬಾಂಬ್‌ಗಳಲ್ಲಿ ಸೇರಿಸಲಾಗುತ್ತದೆ. [೨೧] [೨೨] ಕಾಳುಮೆಣಸಿನ ತೀವ್ರವಾದ ಶಾಖವು ಸ್ಪರ್ಧಾತ್ಮಕ ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ-ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ ತಿನ್ನುವಲ್ಲಿ ಇದು ಒಂದು ಪಂದ್ಯವಾಗಿದೆ. [೨೩]

ಚಿಲ್ಲಿ ಗ್ರೆನೇಡ್‌ಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

  ೨೦೦೯ ರಲ್ಲಿ, ಭಾರತದ ರಕ್ಷಣಾ ಸಂಶೋಧನೆ ಮತ್ತು ಅಭಿವೃದ್ಧಿ ಸಂಸ್ಥೆ (ಡಿಅರ್‌ಡಿಓ) ದ ವಿಜ್ಞಾನಿಗಳು ಕೈ ಗ್ರೆನೇಡ್‌ಗಳಲ್ಲಿ ಕಾಳುಮೆಣಸನ್ನು ಪೆಪ್ಪರ್ ಸ್ಪ್ರೇಗಳೊಂದಿಗೆ ಅಥವಾ ಆತ್ಮರಕ್ಷಣೆಗಾಗಿ ಗಲಭೆಕೋರರನ್ನು ನಿಯಂತ್ರಿಸಲು ಮಾರಕವಲ್ಲದ ವಿಧಾನವಾಗಿ ಬಳಸುವ ಯೋಜನೆಗಳನ್ನು ಘೋಷಿಸಿದರು. [೨೪] [೨೫] ಘೋಸ್ಟ್ ಪೆಪ್ಪರ್ ಆಧಾರಿತ ಏರೋಸಾಲ್ ಸ್ಪ್ರೇಗಳನ್ನು "ಸುರಕ್ಷತಾ ಸಾಧನ" ವಾಗಿ ಬಳಸಬಹುದು ಮತ್ತು ಜನಸಮೂಹವನ್ನು ನಿಯಂತ್ರಿಸಲು ಮತ್ತು ಚದುರಿಸಲು ಮೆಣಸಿನ ಗ್ರೆನೇಡ್‌ಗಳ "ನಾಗರಿಕ ರೂಪಾಂತರಗಳನ್ನು" ಬಳಸಬಹುದು ಎಂದು ಡಿಅರ್‌ಡಿಓ ಹೇಳಿದೆ. [೨೬] ೨೦೧೫ ರ ಆಗಸ್ಟ್‌ನಲ್ಲಿ ಗುಹೆಯಲ್ಲಿ ಅಡಗಿರುವ ಭಯೋತ್ಪಾದಕನನ್ನು ಹೊರಹಾಕಲು ಭಾರತೀಯ ಸೇನೆಯು ಮೆಣಸಿನಕಾಯಿ ಗ್ರೆನೇಡ್‌ಗಳನ್ನು ಯಶಸ್ವಿಯಾಗಿ ಬಳಸಿತ್ತು. [೨೭]

ಗ್ಯಾಲರಿ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಸಹ ನೋಡಿ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

  • <i id="mwARE">ಕ್ಯಾಪ್ಸಿಕಂ</i> ತಳಿಗಳ ಪಟ್ಟಿ

ಉಲ್ಲೇಖಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಟೆಂಪ್ಲೇಟು:Chili peppers [[ವರ್ಗ:Pages with unreviewed translations]]

  1. Gamillo, Elizabeth (3 August 2018). "Ghost peppers are saving U.S. grasslands—by scaring off hungry mice". Science. Retrieved 25 June 2019.
  2. Deepak, Sharanya (1 January 2019). "The Incredible Story of Bhut Jolokia: From Rural India to Dumb YouTube Stunts". Taste. Retrieved 25 June 2019.
  3. ೩.೦ ೩.೧ Shaline L. Lopez (2007). "NMSU is home to the world's hottest chile pepper". Archived from the original on 19 February 2007. Retrieved 21 February 2007. ಉಲ್ಲೇಖ ದೋಷ: Invalid <ref> tag; name "bosland" defined multiple times with different content
  4. ೪.೦ ೪.೧ "'Ghost chile' burns away stomach ills - Diet & Nutrition - NBC News". Associated Press. 2007. Retrieved 5 August 2007. ಉಲ್ಲೇಖ ದೋಷ: Invalid <ref> tag; name "Associated Press" defined multiple times with different content
  5. Paul W. Bosland; Jit B. Baral (2007). "'Bhut Jolokia'—The World's Hottest Known Chile Pepper is a Putative Naturally Occurring Interspecific Hybrid" (PDF). Horticultural Science. 42 (2): 222–4. Archived from the original (PDF) on 23 September 2015. Retrieved 11 July 2014.
  6. "Hottest Chili". Guinness World Records. Retrieved 26 December 2013.
  7. "Definition of BHUT JOLOKIA". www.merriam-webster.com (in ಇಂಗ್ಲಿಷ್). Retrieved 2020-10-26.
  8. "India's 'ghost pepper' is one of the hottest chillies. Can Britain handle it?". 16 September 2021.
  9. "MasterChef Australia features eight of the hottest chillies on the planet; have you tried any?". The Indian Express (in ಇಂಗ್ಲಿಷ್). 2021-06-02. Retrieved 2021-11-04.
  10. "The origin of the Chili lies in the north-eastern of India, in the region of Assam." https://chili-plant.com/chilli-varieties/bhut-jolokia-chili/
  11. ೧೧.೦ ೧೧.೧ ೧೧.೨ ೧೧.೩ Raktim Ranjan Bhagowati; et al. (2009). "Genetic Variability and Traditional Practices in Naga King Chili Landraces of Nagaland" (PDF). Asian Agri-History. 13 (3): 171–180. Archived from the original (PDF) on 20 July 2011. ಉಲ್ಲೇಖ ದೋಷ: Invalid <ref> tag; name "raktim" defined multiple times with different content
  12. Dave DeWitt; Paul W. Bosland (2009). The Complete Chile Pepper Book. Timber Press. p. 158. ISBN 978-0-88192-920-1.
  13. Sanatombi K.; G. J. Sharma (2008). "Capsaicin Content and Pungency of Different Capsicum spp. Cultivars" (PDF). Not. Bot. Hort. Agrobot. Cluj. 36 (2): 89–90. ISSN 1842-4309.
  14. "Bhut Jolokia / Naga Chilli / King Chilli". Aug 2021.
  15. Mathur R; et al. (2000). "The hottest chili variety in India" (PDF). Current Science. 79 (3): 287–8.
  16. "Bih jolokia". 2006. Retrieved 12 December 2006.
  17. "NMSU: The Chile Pepper Institute - Home". The Chile Pepper Institute. Archived from the original on 20 November 2016. Retrieved 20 July 2012.
  18. Bosland, Paul; Coon, Danise; Cooke, Peter H. (June 2015). "Novel Formation of Ectopic (Nonplacental) Capsaicinoid Secreting Vesicles on Fruit Walls Explains the Morphological Mechanism for Super-hot Chile Peppers". Journal of the American Society for Horticultural Science. 140 (3): 253–256. doi:10.21273/JASHS.140.3.253.
  19. Barker, Catherine L. (2007). "Hot Pod: World's Hottest". National Geographic Magazine. Vol. 2007, no. May. p. 21.
  20. Dremann, Craig Carlton. 2011. Redwood City Seed Company, Observations on the variations in the Bhut Jolokia pepper from seed reproduction growouts.
  21. Hussain, Wasbir (20 November 2007). "World's Hottest Chile Used as Elephant Repellent". National Geographic. Retrieved 21 November 2007.
  22. "Ghost Chile Scares Off Elephants". National Geographic News website. National Geographic. 20 November 2007. Retrieved 18 August 2008.
  23. Mary Roach (June 2013). "The Gut-Wrenching Science Behind the World's Hottest Peppers". Smithsonian Magazine.
  24. "Army's new weapon: world's hottest chili - Trends News - IBNLive". Ibnlive.in.com. 24 March 2010. Archived from the original on 27 March 2010. Retrieved 6 November 2012.
  25. "South Asia | India plans hot chilli grenades". BBC News. 25 June 2009. Retrieved 11 April 2010.
  26. Bhaumik, Subir (24 March 2010). "India scientists hail 'multi-purpose' chillis". BBC News. City of Westminster, England. Retrieved 24 April 2012.
  27. "Army used 'chilly grenades' to flush out Pak terrorist Sajjad Ahmed from a cave". The Indian Express.