ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌

ವಿಕಿಪೀಡಿಯದಿಂದ, ಇದು ಮುಕ್ತ ಹಾಗೂ ಸ್ವತಂತ್ರ ವಿಶ್ವಕೋಶ
ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌
Systematic (IUPAC) name
3-(19-amino-13-sec-butyl-7-(carboxymethyl)-4-(2-(1-(carboxymethylamino)-5-

guanidino-1-oxopentan-2-ylcarbamoyl)pyrrolidine-1-carbonyl)-16-(4-hydroxybenzyl)-6,9,12,15,18-pentaoxo-1,2-dithia-5,8,11,14,17-pentaazacycloicosan-10-yl)propanoic acid

Clinical data
ಗರ್ಭಧಾರಣೆಯ ವರ್ಗ A (AU)
ಕಾನೂನು ಸ್ಥಿತಿ POM (UK) -only (US)
Routes Intranasal, IV, IM
Pharmacokinetic data
Bioavailability nil
Protein binding 30%
ಚಯಾಪಚಯ hepatic oxytocinases
Half-life 1–6 min
ವಿಸರ್ಜನೆ Biliary and renal
Identifiers
CAS ಸಂಖ್ಯೆ 50-56-6
ATC ಕೋಡ್ H01BB02
ಪಬ್‌ಕೆಮ್ CID 439302
ಡ್ರಗ್ ಬ್ಯಾಂಕ್ BTD00016
ಕೆಮ್‌ಸ್ಪೈಡರ್ 388434
Chemical data
ರಾಸಾಯನಿಕ ಸೂತ್ರ C43H66N12O12S2 
Mol. mass 1007.19 g/mol

ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಸಸ್ತನಿಯ ಒಂದು ಮುಖ್ಯ ಹಾರ್ಮೋನು ಆಗಿದೆ. ಇದು ಪ್ರಾಥಮಿಕವಾಗಿ ಮೆದುಳಿನಲ್ಲಿ ಒಂದು ನರ ವಾಹಕದ ರೂಪದಲ್ಲಿ ಕಾರ್ಯ ನಿರ್ವಹಿಸುತ್ತದೆ. ಇದನ್ನು ಅಲ್ಫಾ-ಹೈಪೊಫಮೈನ್ (α–ಹೈಪೊಫಮೈನ್) ಎಂದು ಸಹ ಪರಿಚಿತವಾಗಿದೆ. 1953ರಲ್ಲಿ ವಿನ್ಸೆಂಟ್‌ ಡು ವಿಗ್ನೆಔಡ್‌ ಎಟ್‌ ಅಲ್. ನ ಮೂಲಕ ಜೀವರಸಾಯಿನಿಕವಾಗಿ ಅನುಕ್ರಮಗೊಂಡಿರುವ ಮತ್ತು ಸಂಯೋಜಿಸಿರುವ ಮೊಟ್ಟಮೊದಲ ಪಾಲಿಪೆಪ್ಟೈಡ್ ಹಾರ್ಮೋನು ಆಗಿರುವ ಮನ್ನಣೆಯನ್ನು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಹೊಂದಿದೆ.[೧] ಇದನ್ನು ಪಿಟೋಸಿನ್ , ಸೈನ್ಟೋಸಿನಾನ್ ಎಂದು ಮಾರಾಟಮಾಡಲಾಗುತ್ತದೆ.

ಮಹಿಳೆಯರ ಸಂತಾನೋತ್ಪತಿಯಲ್ಲಿ ಅದು ನಿರ್ವಹಿಸುವ ಕಾರ್ಯಗಳಿಗಾಗಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಚಿರಪರಿಚಿತವಾಗಿದೆ: 1)ಹೆರಿಗೆಯ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಗರ್ಭಕೋಶದ ಕಂಠದ ಮತ್ತು ಸ್ತ್ರೀ ಜನನಾಂಗದ ವಿಸ್ತರಣ ಹರಡಿಕೆಯ ನಂತರ ಮತ್ತು 2) ಮೊಲೆತೊಟ್ಟುಗಳ ಉದ್ದೀಪನದ ನಂತರ ಹೆಚ್ಚು ಪ್ರಮಾಣಗಳಲ್ಲಿ ಇದು ಬಿಡುಗಡೆಯಾಗುತ್ತದೆ, ಮತ್ತು ಈ ಮೂಲಕ ಹುಟ್ಟು ಮತ್ತು ಸ್ತನಪಾನವನ್ನು ಸರಾಗಗೊಳಿಸುತ್ತದೆ. ಇತ್ತೀಚಿನ ಅಧ್ಯಯನಗಳು ಹಲವು ಸ್ವಭಾವಗಳಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್‌ನ ಪಾತ್ರವನ್ನು ಶೊಧಿಸಲು ಆರಂಭಿಸಿವೆ, ಅವುಗಳಲ್ಲಿ ತೀವ್ರೋದ್ರೇಕ, ಸಾಮಾಜಿಕ ಮನ್ನಣೆ, ಜೋಡಿ ಬಂಧನ, ತವಕ, ನಂಬಿಕೆ, ಪ್ರೀತಿ, ಮತ್ತು ಮಾತೃ ಸ್ವಭಾವಗಳು ಸೇರಿವೆ.[೨]

ಕ್ರಿಯೆಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಬಾಹ್ಯ (ಹಾರ್ಮೊನಿನ) ಕ್ರಿಯೆಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ, ಮತ್ತು ಮೆದುಳಿನಲ್ಲಿ ಸಹ ಕ್ರಿಯೆಯನ್ನು ಮಾಡುತ್ತದೆ. ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್‌ನ ಕ್ರಿಯೆಗಳು ನಿರ್ದಿಷ್ಟ, ಉನ್ನತ ಆಕರ್ಷಣೆಯಿರುವ ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಿಗಳ ಮೂಲಕ ಹೊಂದಾಣಿಕೆ ಮಾಡಿಸುತ್ತದೆ. ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಕಗಳು G-ಪ್ರೊಟಿನ್- ಜೊತೆಗೂಡಿದ ಗ್ರಾಹಕಗಳಾಗಿದ್ದು, Mg2+ ಮತ್ತು ಕೊಲೆಸ್ಟ್ರಾಲ್ ಅದಕ್ಕೆ ಅವಶ್ಯಕವಾಗಿದೆ.
ಇದು G-ಪ್ರೊಟಿನ್- ಜೊತೆಗೂಡಿದ ಗ್ರಾಹಕಗಳ ರೊಡೊಪ್ಸಿನ್- ವಿಧದ (ವರ್ಗ I) ಗುಂಪಿಗೆ ಸೇರಿದೆ.

ಬಾಹ್ಯ (ಹಾರ್ಮೊನಿನ) ಕ್ರಿಯೆಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಬಾಹ್ಯ ಕ್ರಿಯೆಗಳು ಮುಖ್ಯವಾಗಿ ಬೆಳವಣಿಗೆಗೆ ಮುಖ್ಯ ಪ್ರಭಾವ ಬೀರುವ ಪಿಟ್ಯುಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಯಿಂದ ರಸದ ಉತ್ಪಾದನೆಯನ್ನು ಪ್ರತಿಫಲಿಸುತ್ತದೆ.
(ಇವುಗಳ ಕ್ರಿಯೆಯ ಬಗ್ಗೆ ಹೆಚ್ಚಿನ ವಿವರಕ್ಕಾಗಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಕ ನೋಡಿ)
ಬೆನ್ನಿನ ನರಗಳಿಂದ ಮಸ್ತಿಷ್ಕನಿಮ್ನಾಂಗದ ವರೆಗಿನ ಮೂಲಕ  ಮಗು ಮೊಲೆ ತೊಟ್ಟಿನಲ್ಲಿ ಚೀಪುವಾಗ ಹಾಲನ್ನು ಮುಂದಕ್ಕೆ ಕಳುಹಿಸುತ್ತದೆ. ಈ ಪ್ರಚೋದನೆಯು ನರಕೋಶಗಳು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮಧ್ಯೆ ಮಧ್ಯೆ ಬರುವ ಸ್ಫೋಟಗಳಂತೆ ಕ್ರಿಯಾ ಸಾಮರ್ಥ್ಯಗಳನ್ನು ಬಿಡುಗಡೆ ಮಾಡುವಂತೆ ಮಾಡುತ್ತವೆ, ಈ ಸ್ಫೋಟಗಳು ಪಿಟ್ಯುಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಯ ಸ್ರಾವಪ್ರಚೋದಕ ನರಗಳ ತುದಿಗಳಿಂದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮಿಡಿತಗಳ ಸ್ರವಿಸುವಿಕೆಯನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುತ್ತದೆ. 
ಮೊಲೆಯೂಡಿಸುವ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಮೊದಲ ಕೆಲವು ವಾರಗಳವರೆಗೆ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಬಿಡುಗಡೆಯಾಗುವುದು ತುಸು ನೋವಿನಿಂದ ಕೂಡಿದ ಗರ್ಭಾಶಯದ ಕುಗ್ಗುವಿಕೆಯನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುತ್ತದೆ. ಹೆರಿಗೆಯ ನಂತರದಲ್ಲಿನ ಅಂಡಧಾರಕ ಕೂಡುವ ಭಾಗದಲ್ಲಿನ ಹೆಪ್ಪುಗಟ್ಟುವಿಕೆಗೆ ಉಂಟಾಗಿಸಲು ಗರ್ಭಾಶಯಕ್ಕೆ ಸಹಾಯ ಮಾಡುತ್ತದೆ. ಆದರೂ, ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸ್ವೀಕಾರಕವಿಲ್ಲದ [[ನಾಕ್‌ಔಟ್‌ ಇಲಿ/0}ಗಳಲ್ಲಿ ಪ್ರಜನನ ರೀತಿ ಮತ್ತು ಪ್ರಸೂತಿಯು ಸಾಮಾನ್ಯ ಸ್ಥಿತಿಯಲ್ಲಿದೆ.|ನಾಕ್‌ಔಟ್‌ ಇಲಿ/0}ಗಳಲ್ಲಿ ಪ್ರಜನನ ರೀತಿ ಮತ್ತು ಪ್ರಸೂತಿಯು ಸಾಮಾನ್ಯ ಸ್ಥಿತಿಯಲ್ಲಿದೆ.[೪]]]
  • ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ಗೂ ಮತ್ತು ಮನುಷ್ಯನ ಲೈಂಗಿಕ ಪ್ರತಿಕ್ರಿಯೆಗೂ ಇರುವ ಸಂಬಂಧ ಇನ್ನೂ ಸ್ಪಷ್ಟವಾಗಿಲ್ಲ. ಕನಿಷ್ಟ ಎರಡು ನಿಯಂತ್ರಿತವಲ್ಲದ ಅಧ್ಯಯನಗಳು ಹೆಂಗಸರು ಮತ್ತು ಗಂಡಸರು ಇಬ್ಬರಲ್ಲಿಯೂ ಸಂಭೋಗೋದ್ರೇಕದ ಪರಾಕಾಷ್ಠೆಯಲ್ಲಿ ಪ್ಲಾಸ್ಮಾ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಹೆಚ್ಚಾಗುವುದನ್ನು ಕಂಡುಕೊಂಡಿವೆ.[೫][೬] ಪ್ಲಾಸ್ಮಾ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮಟ್ಟಗಳು ಸ್ವ-ಪ್ರೇರಿತ ಉದ್ರೇಕದಲ್ಲಿಯೂ ಗಮನಾರ್ಹವಾಗಿ ಹೆಚ್ಚಾಗಿವೆ ಮತ್ತು ಸ್ವ-ಪ್ರೇರಿತ ಉದ್ರೇಕದ ಐದು ನಿಮಿಷದ ನಂತರವೂ ಅದರ ತಳಮಟ್ಟಕ್ಕಿಂತ ಹೆಚ್ಚಿರುವುದನ್ನು ಗಮನಿಸಲಾಗಿದೆ.[೫] ಈ ಅಧ್ಯಯನಗಳ ಲೇಖಕರಲ್ಲಿ ಒಬ್ಬರು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಸ್ನಾಯು ಕುಗ್ಗಿಸುವಿಕೆಯ ಸಾಮರ್ಥ್ಯವು ವೀರ್ಯ ಅಥವಾ ಅಂಡಗಳ ಸಾಗಣೆಯಲ್ಲಿ ಸಹಾಯ ಮಾಡಬಹುದು ಎನ್ನುತ್ತಾರೆ.[೫] ಮಹಿಳೆಯರಲ್ಲಿ ಲೈಂಗಿಕ ಉದ್ರೇಕವುಂಟಾಗುವ ಮೊದಲು ಮತ್ತು ಆದ ನಂತರದಲ್ಲಿ ಅವರ ದೇಹದಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸೀರಮ್ ಮಟ್ಟವನ್ನು ಅಳೆದ ಅಧ್ಯಯನ ಮಾಡಿದ ಲೇಖಕರ ಪ್ರಕಾರ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಲೈಂಗಿಕ ಉದ್ರೇಕದಲ್ಲಿ ಅತ್ಯಂತ ಮಹತ್ವದ ಪಾತ್ರವನ್ನು ವಹಿಸುತ್ತದೆ. ಸಂಭೋಗೋದ್ರೇಕದ ಪರಾಕಾಷ್ಠೆಯ ನಂತರದಲ್ಲಿ ಜನನಾಂಗದ ಭಾಗದಲ್ಲಿ ಉದ್ರೇಕಗೊಳಿಸಿದಾಗ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಉತ್ಪತ್ತಿಯಾಗಿರುವುದನ್ನು ಈ ಅಧ್ಯಯನ ಕಂಡುಕೊಂಡಿತು.[೭] ಲೈಂಗಿಕವಾಗಿ ಉದ್ರೇಕಗೊಳಿಸಿದಾಗ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಉತ್ಪತ್ತಿಯಾಗಿರುವುದನ್ನು ವರದಿ ಮಾಡುವ ಇನ್ನೊಂದು ಅಧ್ಯಯನವು, ಇದು ಇತರ ಸಸ್ತನಿಗಳಂತೆ ಮೊಲೆತೊಟ್ಟು, ಲೈಂಗಿಕ ಅಂಗ, ಮತ್ತು/ಅಥವಾ ಲೈಂಗಿಕ ಭಾಗವನ್ನು ಉದ್ರೇಕಗೊಳಿಸಿದಾಗ ಅದಕ್ಕೆ ಪ್ರತಿಕ್ರಿಯೆಯಾಗಿ ಇದು ಉಂಟಾಗಿದೆ ಎಂದು ಹೇಳುತ್ತದೆ.[೮] ಮರ್ಫಿ ಎಟ್ ಆಲ್. (1987), ಗಂಡಸರ ಅಧ್ಯಯನದಲ್ಲಿ ಕಂಡುಕೊಂಡದ್ದೇನೆಂದರೆ, ಲೈಂಗಿಕ ಉದ್ರೇಕದ ಸಂಪೂರ್ಣ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮಟ್ಟ ಹೆಚ್ಚಾಗಿರುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಉದ್ರೇಕ ಪರಾಕಾಷ್ಟೆಯ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಯಾವುದೇ ಶೀಘ್ರ ಹೆಚ್ಚಳ ಇರುವುದಿಲ್ಲ.[೯] ಇನ್ನೊಂದು ಇತ್ತೀಚಿನ ಅಧ್ಯಯನವು ಗಂಡಸರಲ್ಲಿ ಉದ್ರೇಕ ಪರಾಕಾಷ್ಟೆ ಆದ ತಕ್ಷಣದಲ್ಲಿ ಪ್ಲಾಸ್ಮಾ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸ್ರವಿಸುವಿಕೆ ಹೆಚ್ಚಳವಾಗಿರುವುದನ್ನು ಕಂಡುಕೊಂಡಿತು, ಆದರೆ ಈ ಮಾದರಿಯ ಕೆಲವು ಭಾಗವನ್ನು ನೋಡಿದಾಗ ಮಾತ್ರ ಆ ಹೆಚ್ಚಳವು ಅಂಕಿಅಂಶಗಳ ಪ್ರಕಾರ ಅಷ್ಟೇನೂ ಮಹತ್ವದ್ದು ಅನ್ನಿಸಲಿಲ್ಲ. ಈ ಲೇಖಕರು ಗಮನಿಸಿದ್ದೇನೆಂದರೆ, "ಸಂತಾನೋತ್ಪತ್ತಿ ಅಂಗಾಂಶಗಳಲ್ಲಿನ ಸಂಕುಚಿಸುವ ಗುಣವನ್ನು ಇದು ತೋರಿಸುತ್ತದೆ ಅಷ್ಟೇ."[೧೦]
ಪುರುಷರಿಗೆ ಹೋಲಿಸಿ ಮಹಿಳೆಯರಲ್ಲಿನ ಲೈಂಗಿಕ ಪ್ರಚೋದನವನ್ನು ಪರೀಕ್ಷಿಸಲು ಹೆಚ್ಚು ಅಧ್ಯಯನಗಳನ್ನು ಮಾಡಲಾಗಿದೆ ಎಂದು ಸಹ ಗಮನಿಸುವುದು ಮುಖ್ಯ. ಪುರುಷರಿಗೆ ಹೋಲಿಸಿದರೆ ಮಹಿಳೆಯರು ಧೀರ್ಘವಾದ ಸಂಭೋಗೋದ್ರೇಕದ ಪರಾಕಾಷ್ಠೆಗಳನ್ನು ಅನುಭವಿಸುತ್ತಾರೆ ಮತ್ತು ಸ್ಪಷ್ಟವಾಗಿ ಗುರುತಿಸಲಾದ ಚಕ್ರಗಳಾದ ಋತು ಚಕ್ರ, ಹಾಲೂಡಿಕೆ, ರಜೋ ನಿವೃತ್ತಿ, ಮತ್ತು ಗರ್ಭಧಾರಣೆಗಳ ಜೊತೆ ಒಂದು ಹೆಚ್ಚು ಜಟಿಲ ಸಂತಾನೋತ್ಪತಿ ಹಾರ್ಮೋನು ವ್ಯವಸ್ಥೆಯನ್ನು ಹೊಂದಿದ್ದಾರೆ.[೧೧]  ಹಾರ್ಮೋನುಗಳಿಗೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಲೈಂಗಿಕ ಪ್ರಚೋದನಗಳನ್ನು ಅಳೆಯಲು ಮತ್ತು ಪರೀಕ್ಷಿಸಲು ಇದು ಹೆಚ್ಚು ಅವಕಾಶಗಳನ್ನು ನೀಡುತ್ತದೆ. 
ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ನೆಮ್ಮದಿಯ ಭಾವನೆ ಹೆಚ್ಚಿಸುವುದು, ಉದ್ವೇಗವನ್ನು ಕಡಿಮೆ ಮಾಡುವುದು, ಮತ್ತು ಪ್ರಶಾಂತತೆಯ ಭಾವನೆ ಮತ್ತು ಸಂಗಾತಿಯ ಸುತ್ತ ಸುಭದ್ರತೆಯನ್ನು ತುಂಬುತ್ತದೆ.[೧೨] ಪೂರ್ಣ ಸಂಭೋಗೋದ್ರೇಕದ ಪರಾಕಾಷ್ಠೆಯನ್ನು[ಸೂಕ್ತ ಉಲ್ಲೇಖನ ಬೇಕು] ತಲುಪುವಲ್ಲಿ, ಸ್ವಭಾವದ ನಿಯಂತ್ರಣ, ಭಯ ಮತ್ತು ಉದ್ವೇಗಗಳೊಂದಿಗೆ ಜೊತೆಗೂಡಿದ ಮೆದಳಿನ ಭಾಗಗಳನ್ನು ನಿಷ್ಕ್ರಿಯಗೊಳಿಸುವುದು ಅವಶ್ಯಕ; ಅದು ಲೈಂಗಿಕ ಪ್ರಚೋದನೆಯ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ವ್ಯಕ್ತಿಗಳಿಗೆ ಭಯ ಮತ್ತು ಉದ್ವೇಗಗಳಿಂದ ಬಿಡುಗಡೆ ಹೊಂದಲು ಅವಕಾಶ ಮಾಡುತ್ತದೆ. ಸಾಮಾಜಿಕ ಬಂಧನ, ನಂಬಿಕೆಯಲ್ಲಿ ಹೆಚ್ಚಳ, ಮತ್ತು ಭಯದಲ್ಲಿ ಇಳಿತದ ಜೊತೆ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಒಂದು ಪರಸ್ಪರ ಸಂಬಂಧವನ್ನು ಹಲವು ಅಧ್ಯಯನಗಳು ಈಗಾಗಲೇ ಸಾಬೀತು ಪಡಿಸಿದ್ದಾವೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಶಿನ್ ಪ್ಲಾಸ್ಮ ಮಟ್ಟಗಳು ಮತ್ತು ವಯಸ್ಕರ ಪ್ರೇಮವನ್ನು ಸೂಚಿಸುವ ಆದರವನ್ನು ಅಳತೆ ಮಾಡುವ ಒಂದು ಉದ್ವೇಗದ ಮಾಪನದ ನಡುವೆ ಒಂದು ನಿಸ್ಸಂದೇಹವಾದ ಪರಸ್ಪರ ಸಂಬಂಧ ಇದೆ ಎಂಬುದನ್ನು ಒಂದು ಅಧ್ಯಯನ ನಿರ್ದಿಷ್ಟಪಡಿಸಿದೆ.[೧೩] ಸ್ವಭಾವದ ನಿಯಂತ್ರಣ, ಭಯ, ಮತ್ತು ಉದ್ವೇಗಗಳೊಂದಿಗೆ ಜೊತೆಯಾಗಿರುವ ಮೆದುಳಿನ ಪ್ರದೇಶಗಳ ನಿಷೇಧ/ತಡೆಗೆ, ಹಾಗೆಯೆ ಸಂಭೋಗೋದ್ರೇಕದ ಪರಾಕಾಷ್ಠೆ ಉಂಟಾಗಲು ಅಂಗೀಕರಿಸಲು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಬಹುಶಃ ಮುಖ್ಯ ಎಂದು ಅದು ಸೂಚಿಸುತ್ತದೆ. 

ಮೆದುಳಿನ ಒಳಗಡೆ ಕ್ರಿಯೆಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಪಿಟ್ಯೂಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಯಿಂದ ಸ್ರವಿಸುವ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ರಕ್ತ-ಮೆದುಳು ತಡೆಯ ಕಾರಣದಿಂದ ಮೆದುಳಿನ ಒಳಗೆ ಪುನಃ-ಪ್ರವೇಶಿಸಲು ಸಾಧ್ಯವಿಲ್ಲ. ಬದಲಾಗಿ, ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಸ್ವಭಾವಕ್ಕೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಪರಿಣಾಮಗಳು ಕೇಂದ್ರೀಯವಾಗಿ ಚಾಚಿಕೊಂಡಿರುವ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ನರಕೋಶಗಳಿಂದ ಬಿಡುಗಡೆಯನ್ನು ಪ್ರತಿಫಲಿಸುತ್ತದೆ, ಅವುಗಳು ಪಿಟ್ಯೂಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಗೆ ಚಾಚಿಕೊಂಡಿರುವುಗಳಿಂದ ಬೇರೆಯಾಗಿರುತ್ತವೆ ಅಥವಾ ಅವುಗಳ ಪಕ್ಕದಲ್ಲಿರುತ್ತವೆ.[೧೭] ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಿಗಳು ಮೆದುಳಿನ ಮತ್ತು ಬೆನ್ನುಲುಬಿನ ಹಲವು ಭಾಗಗಳಲ್ಲಿ ನರಕೋಶದ ಮೂಲಕ ನಿರೂಪಿಸುತ್ತದೆ/ಪ್ರಕಟಿಸುತ್ತದೆ, ಅವುಗಳಲ್ಲಿ ಬಾದಾಮಿ, ಕೆಳಭಾಗದ ಮತ್ತು ಮಧ್ಯದ ಮಸ್ತಿಷ್ಕನಿಮ್ನಾಂಗ, ನಡತುಡಿಕೆ, ನ್ಯೂಕ್ಲಿಯಸ್ ಅಕ್ಯುಂಬೆನ್ಸ್ ಮತ್ತು ಮೆದುಳು ಕಾಂಡಗಳು ಸೇರಿವೆ.

  • ಲೈಂಗಿಕ ಪ್ರಚೋದನ. ಮೆದುಳು ಮತ್ತು ಬೆನ್ನೆಲುಬಿನ ದ್ರವದ ಒಳಗೆ ಸೇರಿದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಇಲಿಗಳಲ್ಲಿ, ಸಹಜ/ಸುಲಭವಾದ ಪ್ರಚೋದನಗಳನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುತ್ತದೆ,[೧೮] ಮಸ್ತಿಷ್ಕನಿಮ್ನಾಂಗ ಮತ್ತು ಬೆನ್ನೆಲುಬಿನಲ್ಲಿ ಕ್ರಿಯೆಗಳನ್ನು ಪ್ರತಿಫಲಿಸುತ್ತದೆ. ಕೇಂದ್ರೀಯವಾಗಿ ಆಡಳಿತ ಮಾಡುವ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಿ ಎದುರಾಳಿಗಳು ಸಂಪರ್ಕವಿಲ್ಲದ ಉತ್ತೇಕನಗಳನ್ನು ತಡೆಯುತ್ತದೆ, ಅವುಗಳು ಲೈಂಗಿಕ ಪ್ರಚೋದನದ ಒಂದು ಮಾಪನ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಎದುರಾಳಿಗಳನ್ನು ಹೆಣ್ಣು ಇಲಿಗಳಲ್ಲಿ ಬಳಸುವ ಅಧ್ಯಯನವು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗೂನು ಹೆಚ್ಚಿಸುತ್ತದೆ, ಇದು ಲೈಂಗಿಕ ಗ್ರಹಿಕೆಯಲ್ಲಿ ವೃದ್ಧಿಯನ್ನು ಸೂಚಿಸುತ್ತದೆ ಎಂಬ ಮಾಹಿತಿಯನ್ನು ಒದಗಿಸುತ್ತದೆ.[೧೧]
  • ಬಂಧನ. ಲೈಂಗಿಕ ಚಟುವಟಿಕೆಯ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಮಹಿಳೆಯರ ಮೆದುಳಿನ ಒಳಗೆ ಬಿಡುಗಡೆಯಾದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅವಳ ಲೈಂಗಿಕ ಸಂಗಾತಿಯ ಜೊತೆ ಒಂದು ಏಕಪತಿತ್ವ ಬಂಧನವನ್ನು ರಚಿಸಲು ಮುಖ್ಯ. ಪುರುಷರಲ್ಲಿ ಪಿಟ್ಯೂಟರಿ ಹಾರ್ಮೋನು ಇದೇ ರೀತಿಯ ಪರಿಣಾಮವನ್ನು ಹೊಂದಿರುವುದು ಕಂಡುಬರುತ್ತದೆ[೧೯] ಹಲವು ಪ್ರಾಣಿಗಳಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸಾಮಾಜಿಕ ಸ್ವಭಾವಗಳಲ್ಲಿ ಒಂದು ಪಾತ್ರವನ್ನು ಹೊಂದಿರುವುದು ಕಂಡುಬರುತ್ತದೆ, ಮತ್ತು ಅದ್ದರಿಂದ ಇದು ಮಾನವರಲ್ಲಿ ಸದೃಶವಾದ ಪಾತ್ರಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿರುವ ಹಾಗೆ ಕಾಣುತ್ತದೆ.
  • ಸ್ವಲೀನತೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸ್ವಲೀನತೆಯಲ್ಲಿ ಪಾತ್ರವನ್ನು ವಹಿಸಬಹುದು ಮತ್ತು ಸ್ವಲೀನತೆ ಚಿಕಿತ್ಸೆಯ ಪುನರಾವರ್ತನೆಗೆ ಮತ್ತು ಅದರ ಭಾಗವಾಗಿರುವ ಸ್ವಭಾವಗಳಿಗೆ ಪರಿಣಾಮಕಾರಿಯಾಗಬಹುದು.[೨೦] ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಚಿಕಿತ್ಸೆಗಳು ಸ್ವಲೀನತೆಯನ್ನು ಹೊಂದಿದ ವಯಸ್ಕರಲ್ಲಿ ಭಾವುಕ ಮಾತುಗಳನ್ನು ಹಿಡಿದಿಡುವ ಶಕ್ತಿಯಲ್ಲಿ ಸಹ ಪರಿಣಾಮ ಉಂಟುಮಾಡಿವೆ.[೨೧] ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಪುನರಾವರ್ತಿತ ಸ್ವಭಾವಗಳನ್ನು ಕಡಿಮೆ ಮಾಡಿದೆ ಮತ್ತು ಭಾವನೆಗಳ ಅರ್ಥ ವಿವರಣೆಯನ್ನು ಸುಧಾರಿಸಿದೆ ಎಂದು 2003 ಮತ್ತು 2007ರ ವಯಸ್ಕರಲ್ಲಿನ ಎರಡು ಸಂಬಂಧವುಳ್ಳ ಅಧ್ಯಯನಗಳಲ್ಲಿ ಕಂಡು ಬಂದಿದೆ, ಆದರೆ ಈ ಪ್ರಾಥಮಿಕ ಫಲಿತಾಂಶಗಳು ಅವಶ್ಯಕವಾಗಿ ಮಕ್ಕಳಿಗೆ ಅನ್ವಯಿಸಬೇಕಾಗಿಲ್ಲ.[೨೨] ಸ್ವಲೀನತೆಯ ಕಾರಣಶಾಸ್ತ್ರಯಲ್ಲಿಯೂ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ಸಿಕ್ಕಿಸಲಾಗಿದ್ದು, ಒಂದು ವರದಿಯ ಪ್ರಕಾರ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಕ ವಂಶವಾಹಿಯನ್ನು (OXTR) ಹೊಂದಿರುವ ವಂಶವಾಹಿಯ ಜೀನೋಮಿಕ್ ಅಳಿಸುವಿಕೆಗೆ ಹೋಲಿಸಲಾಗಿದೆ.
ಕಕೇಶಿಯನ್ ಮತ್ತು ಫಿನ್ನಿಶ್ ಹಾಗೂ ಚೀನಾದ ಹಾನ್ ಕುಟುಂಬಗಳ ಮಾದರಿಗಳ ಅಧ್ಯಯನಗಳು OXTR ಮತ್ತು ಸ್ವಲೀನತೆಯ ಸಂಬಂಧವನ್ನು ಬೆಂಬಲಿಸುತ್ತವೆ.[೨೧][೨೩]
ಸ್ವಲೀನತೆಯು OXTR ನ ದಾರಿತಪ್ಪಿದ ಮೆತಿಲೀಕರಣಕ್ಕೂ ಸಹ ಸಂಬಂಧಪಟ್ಟಿರಬಹುದು ಎಂದು ಗ್ರೆಗರಿ ಮತ್ತು ಅವನ ಸಹೋದ್ಯೋಗಿಗಳು ವರದಿ ಮಾಡುತ್ತಾರೆ.[೨೧] ಒಳಗೆಳೆದುಕೊಳ್ಳುವ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನೊಂದಿಗೆ ಚಿಕಿತ್ಸೆ ಮಾಡಿದ ನಂತರದಲ್ಲಿ ಸ್ವಲೀನತೆಯ ರೋಗಿಗಳು ಹೆಚ್ಚು ಹೆಚ್ಚು ಸರಿಯಾದ ಸಾಮಾಜಿಕ ವರ್ತನೆಗಳನ್ನು ಮಾಡಲಾರಂಭಿಸಿದರು.[೨೪]
  • ಮಾತೃ ಸಂಬಂಧಿ ವರ್ತನೆ. ಹೆತ್ತ ಹೆಣ್ಣು ಇಲಿಗಳಿಗೆ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ವಿರೋಧಿಯನ್ನು ನೀಡಿದ ನಂತರದಲ್ಲಿ ನೋಡಿದಾಗ ಅವುಗಳು ತಮ್ಮ ಸಾಮಾನ್ಯ ಮಾತೃ ವರ್ತನೆಯನ್ನು ಪ್ರದರ್ಶಿಸಲಿಲ್ಲ.[೨೫] ಇದಕ್ಕೆ ವಿರುದ್ಧವಾಗಿ, ಮೆದುಳು-ಬೆನ್ನೆಲುಬಿನ ದ್ರವಕ್ಕೆ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸೇರಿಸಿದಾಗ, ಕನ್ಯೆತನದಲ್ಲಿರುವ ಹೆಣ್ಣು ಕುರಿಗಳು ಬೇರೆ ಕುರಿಮರಿಗಳೆಡೆಗೆ ಮಾತೃತ್ವದ ಸ್ವಭಾವವನ್ನು ತೋರಿಸಿತು. ಅದನ್ನು ಸೇರಿಸಿರದಿರುವಾಗ ಅವು ಆ ರೀತಿ ವರ್ತಿಸುವುದಿಲ್ಲ.[೨೬]
  • ವಿಶ್ವಾಸದ ಹೆಚ್ಚಳ ಮತ್ತು ಭಯದ ತಗ್ಗುವಿಕೆ.
ಒಂದು ಗಂಡಾಂತರವಿರುವ ಹೂಡಿಕೆಯ ಆಟದಲ್ಲಿ, ಪ್ರಯೋಗಕ್ಕೆ ಒಳಪಡಿಸಿದವರಿಗೆ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ಮೂಗಿನ ಮುಖಾಂತರ ನೀಡಲಾಗಿ, ಅವರು ಅತ್ಯಂತ "ಎತ್ತರದ ಮಟ್ಟದ ವಿಶ್ವಾಸ"ವನ್ನು ಪ್ರದರ್ಶಿಸಿದರು ಮತ್ತು ಅದು ನಿಯಂತ್ರಣಾ ಗುಂಪಿನ ಎರಡರಷ್ಟು ಆಗಿತ್ತು. ಆದರೆ ನೀವು ಕಂಪ್ಯೂಟರ್‌ನೊಂದಿಗೆ ವರ್ತಿಸುತ್ತಿರುವಿರಿ ಎಂದು ಯಾವ ಪ್ರಯೋಗಾರ್ಥಿಗಳಿಗೆ ಹೇಳಲಾಯಿತೋ ಅವರು ಅಂತಹ ಪ್ರತಿಕ್ರಿಯೆಯನ್ನೇನೂ ತೋರಿಸಲಿಲ್ಲ, ಮತ್ತು ಅದು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಕೇವಲ ಅಪಾಯದ ಹೆದರಿಕೆಯ ಮೇಲೆ ಮಾತ್ರ ಪರಿಣಾಮ ಬೀರುತ್ತಿಲ್ಲ ಎಂಬುದನ್ನು ತೋರಿಸಿತು.[೨೭]  ಮೂಗಿನ ಮೂಲಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ನೀಡಿದಾಗ ಅದು ಅಮಿಗ್ಡಾಲಾ (ಇದನ್ನು ಭಯದ ಪ್ರತಿಕ್ರಿಯೆಗೆ ಕಾರಣೀಭೂತವಾದುದು ಎಂದುಕೊಳ್ಳಲಾಗಿದೆ) ವನ್ನು ತಡೆಯುವ ಮೂಲಕ ಹೆದರಿಕೆಯನ್ನು ಕಡಿಮೆ ಮಾಡಿತು.[೨೮] ಧನಾತ್ಮಕವಾದ ಸಾಮಾಜಿಕ ಭಾವನೆಗಳನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸುವ ಬದಲು ಇದು ಸಾಮಾನ್ಯವಾಗಿ ಎಲ್ಲಾ ಭಾವನೆಗಳನ್ನೂ ಹೆಚ್ಚಿಸುವ ಪರಿಣಾಮವನ್ನುಂಟುಮಾಡುತ್ತದೆ ಎಂದು ಹೇಳಲಾಗುತ್ತದೆ, ಏಕೆಂದರೆ ಮೂಗಿನಿಂದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ಒಳಸೇರಿಸಿದಾಗ ಅದು envy ಮತ್ತು ಪರಪೀಡಾನಂದದಂತಹ ಭಾವನೆಗಳನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸುತ್ತದೆ.[೨೯] 

  • ವಸ್ತುಗಳ ಅನುಭವ ಮಾಡಿಕೊಳ್ಳುವಾಗ ತನ್ಮಯತೆಯನ್ನು ಹೊಂದುವ ಶಕ್ತಿಯನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸುವ ಮೂಲಕ ಔದಾರ್ಯತೆಯ ಮೇಲೆ ಪರಿಣಾಮಬೀರುತ್ತದೆ.
ಒಂದು ನರ‌ಅರ್ಥಶಾಸ್ತ್ರ ಪ್ರಯೋಗದಲ್ಲಿ ಮೂಗಿನಿಂದ ನೀಡುವ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅಲ್ಟಿಮೇಟಮ್ ಗೇಮ್‌ನಲ್ಲಿ ಸುಮಾರು 80% ರಷ್ಟು ಔದಾರ್ಯತೆಯನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸಿತು ಆದರೆ ಪರಾರ್ಥತೆಯನ್ನು ಅಳೆಯುವ ಡಿಟೆಕ್ಟರ್ ಗೇಮ್‌ನಲ್ಲಿ ಅದು ಯಾವುದೇ ಪರಿಣಾಮ ಉಂಟುಮಾಡಲಿಲ್ಲ. ಅನುಭವ ಮಾಡಿಕೊಳ್ಳುವಿಕೆ ಡಿಕ್ಟೇಟರ್ ಗೇಮ್‌ನಲ್ಲಿ ಅಗತ್ಯವಿಲ್ಲ,ಆದರೆ ಅಲ್ಟಿಮೇಟಮ್ ಗೇಮ್‌ನಲ್ಲಿ ಪ್ರಯೋಗಾರ್ಥಿಗಳಿಗೆ ತಾವು ಯಾವ ಪಾತ್ರವನ್ನು ವಹಿಸಲಿದ್ದೇವೆ ಎಂಬುದರ ಕುರಿತು ತಿಳಿಸದೇ ಸಂಶೋಧಕರು ಪ್ರಕಟವಾಗಿ ಅನುಭವ ಮಾಡಿಕೊಳ್ಳುವಿಕೆಯನ್ನು ತುಂಬಿಸಿದರು.[೩೦]
  • ಪ್ರಾಣಿಗಳ ಮೇಲಿನ ಕೆಲವು ಅಧ್ಯಯನಗಳ ಪ್ರಕಾರ, ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನೇಕ ಚಟ ಹಿಡಿಸುವ ಮಾದಕ ವಸ್ತುಗಳಿಗೆ (ಆಫೀಮಿರುವಂತಹವು, ಕೊಕೇನ್, ಆಲ್ಕೋಹಾಲ್) ಸೈರಣೆಯನ್ನು ಬೆಳೆಸಿಕೊಳ್ಳುವುದನ್ನು ತಡೆಯುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಅದು ಹಿಂತೆಗೆದುಕೊಳ್ಳುವ ಕುರುಹುಗಳನ್ನು ಕಡಿಮೆ ಮಾಡುತ್ತದೆ.[೩೧]
  • ಹೆರಿಗೆಗಾಗಿ ಭ್ರೂಣದ ನರಕೋಶಗಳನ್ನು ಸಿದ್ಧಗೊಳಿಸುವಿಕೆ. ಮಾತೃಸಂಬಂಧಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಪ್ಲಾಸೆಂಟಾವನ್ನು ದಾಟಿ ಭ್ರೂಣದ ಮೆದುಳನ್ನು ಮುಟ್ಟುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಭ್ರೂಣದ ಕಾರ್ಟಿಕಲ್ ನರಕೋಶಗಲ್ಲಿ ಪ್ರಚೋದಕದಿಂದ ನಿಯಂತ್ರಕದವರೆಗೆ ನರಪ್ರೇಕ್ಷಕ GABA ಕ್ರಿಯೆಗೆ ಒಂದು ಬದಲಾವಣೆಯನ್ನು ಒದಗಿಸುತ್ತದೆ. ಇದು ಭ್ರೂಣದ ಮೆದುಳನ್ನು ಜನನದ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಶಾಂತಿಯುತವಾಗಿರಿಸುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಆಮ್ಲಜನಕದ ಕೊರತೆಯಿಂದ ಉಂಟಾಗುವ ಹಾನಿಯ ಸಾಧ್ಯತೆಯನ್ನು ಕಡಿಮೆ ಮಾಡುತ್ತದೆ.[೩೨]
  • ಕೆಲವು ಕಲಿಕೆ ಮತ್ತು ಸ್ಮರಣ ಶಕ್ತಿಯ ಕಾರ್ಯಗಳು ಪ್ರಮುಖವಾಗಿ ಆಡಳಿತ ನಡೆಸಿದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮೂಲಕ ದುರ್ಬಲಗೊಂಡಿವೆ.[೧೮] ಹಾಗೆಯೇ, ಪೂರ್ತಿ ಶರೀರದ ಆಡಳಿತವು ಕೆಲವು ವಿರುದ್ಧಾತ್ಮಕವಾದ ಸ್ಮರಣ ಶಕ್ತಿ/ನೆನಪಿನ ಕಾರ್ಯಗಳಲ್ಲಿ ಸ್ಮರಣ ಶಕ್ತಿಯ ಪುನಃ ಪ್ರಾಪ್ತಿಯನ್ನು ನಾಶಮಾಡುವುದು ಸಾಧ್ಯ.[೩೩]
  • ಪ್ರಾಣಿಗಳಲ್ಲಿನ ಆರಂಭಿಕ ಆಧ್ಯಯನಗಳು ಮಾನವರಿಗೆ ಅನ್ವಯಿಸಿದರೆ, MDMAಯು (ಭಾವಪರವಶತೆ) ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಚಟುವಟಿಕೆಗಳನ್ನು ಸೆರೊಟೊನಿನ್ 5-HT1A ಗ್ರಾಹಿಗಳನ್ನು ಕ್ರೀಯಾಶೀಲ ಗೊಳಿಸುವುದರ ಮೂಲಕ ಉತ್ತೇಜಿಸುವುದರಿಂದ ಪ್ರೀತಿಯ ಭಾವನೆ, ಇತರೊಂದಿಗೆ ಹೊಂದಾಣಿಕೆ ಮತ್ತು ಸಂಪರ್ಕವನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸ ಬಹುದು. ಆತಂಕ ಕಡಿಮೆಗೊಳಿಸುವ ಬಸ್ಪರ್ (ಬಸ್ಪೈರಾನ್) ಸಹಾ 5-HT1A ಸ್ವೀಕಾರಕ-ಸೇರಿಸಿದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಪ್ರಚೋದನೆಯ ಮೂಲಕ ಇದರ ಕೆಲವು ಅಥವಾ ಎಲ್ಲ ಪರಿಣಾಮಗಳನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುತ್ತದೆ ಎಂದು ತೋರುತ್ತದೆ.[೩೪][೩೫]
  • ಆರೋಗ್ಯಯುತವಾದ ಪುರುಷರಲ್ಲಿ ಮೂಗಿನ ಮೂಲಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸೇರಿಸಿದ ನಂತರದಲ್ಲಿ ಅವರಲ್ಲಿ ಭಾವುಕ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆ ಹೆಚ್ಚಿರುವುದು ಗಮನಕ್ಕೆ ಬಂತು.[೩೬] ಈ ಸಂಶೋಧನೆ ಹಿಂದಿನ ಸಂಶೋಧನೆಯಾದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಜೋಡಿಗಳಲ್ಲಿನ ನೋವಿನ ಕುರಿತು ಉಂಟಾಗುವ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆಯ ಮೇಲೆ ಯಾವುದೇ ಪರಿಣಾಮವನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುವುದಿಲ್ಲ ಎಂಬುದಕ್ಕೆ ವಿರುದ್ಧವಾಗಿದೆ.[೩೭] ಇದಕ್ಕೆ ತಕ್ಕ ಕಾರಣ ಅರಿವಿನ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆ (’ಮನಸ್ಸಿನ ಸಿದ್ಧಾಂತ’) ಮತ್ತು ಭಾವುಕ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆಗಳ (ಒಬ್ಬ ವ್ಯಕ್ತಿ ಇನ್ನೊಬ್ಬ ವ್ಯಕ್ತಿಯ ಕುರಿತು ಎಷ್ಟೊಂದು ’ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆ’ಯನ್ನು ತಾಳುತ್ತಾನೆ ಎಂಬುದು) ನಡುವಿನ ವ್ಯತ್ಯಾಸ ಇರಬಹುದು. ಪ್ರಾಥಮಿಕವಾಗಿ ಅರಿವಿನ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆಯು ಮಧ್ಯದ ಪೂರ್ವ-ಮುಂಭಾಗದ ಕಾರ್ಟೆಕ್ಸ್ ಪ್ರದೇಶವನ್ನು ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ, ಭಾವುಕ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆಯು ಇನ್ಸುಲಾರ್ ಆಂಟೀರಿಯರ್ ಸಿಂಗ್ಯುಲೇಟ್ ಕಾರ್ಟೈಸಸ್‌ಗಳು ಮತ್ತು ಅಮಿಗ್ಡಾಲಾ[೩೮][೩೯] ದಂತಹ ಲಿಂಬಿಕ್ ಪ್ರದೇಶವನ್ನು ಒಳಗೊಂಡಿರುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಅದರಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಕವು ಅತ್ಯಂತ ಗಾಢವಾಗಿ ಹರಡಿರುತ್ತದೆ.[೪೦]

ಔಷಧ ಪ್ರಕಾರಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಕೃತಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನನ್ನು ಪಿಟೋಸಿನ್ ಮತ್ತು ಸೈನ್ಟೊಸಿನೊನ್ ಎಂಬ ವ್ಯಾಪಾರ ನಾಮದ ಅಡಿಯಲ್ಲಿ ಮಾಲೀಕತನದ ಔಷಧ ಹಾಗೆ ಮತ್ತು ಜಾತಿವಿಶಿಷ್ಟವಾದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಹಾಗೆ ಸಹ ಮಾರಾಟ ಮಾಡಲಾಗಿದೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಹೊಟ್ಟೆ ಮತ್ತು ಕರುಳಿಗೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಪ್ರದೇಶದಲ್ಲಿ ನಾಶವಾಗುತ್ತದೆ, ಮತ್ತು ಆದ್ದರಿಂದ ಇಂಜೆಕ್ಷನ್ ಮೂಲಕ ಅಥವಾ ಮೂಗಿನ ದ್ರವೌಷಧದ ರೀತಿಯಲ್ಲಿ ನಿರ್ವಹಿಸ ಬೇಕಾಗುತ್ತದೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ರಕ್ತದಲ್ಲಿ ಸುಮಾರು ಮೂರು ನಿಮಿಷಗಳ ಒಂದು ಮಾದರಿಯ ಅರ್ಧ-ಜೀವವನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ. ಅಂತರಭಿಧಮನಿಯವಾಗಿ ನೀಡಿದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗಣನೀಯ ಪ್ರಮಾಣಗಳಲ್ಲಿ ಮೆದುಳಿನ ಒಳಗೆ ಪ್ರವೇಶಿಸುವುದಿಲ್ಲ - ಇದು ರಕ್ತ-ಮೆದುಳು ಅಡೆತಡೆಯ ಮೂಲಕ ಮೆದುಳಿನಿಂದ ಹೊರಗಿಡುತ್ತದೆ. ಮೂಗಿನ ದ್ರವೌಷಧದ ಮೂಲಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌‌ನ ಗಣನೀಯ CNS ಪ್ರವೇಶದ ಯಾವುದೇ ಪುರಾವೆ ಇಲ್ಲ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮೂಗಿನ ದ್ರವೌಷಧಗಳನ್ನು ಸ್ತನ್ಯಪಾನವನ್ನು ಉತ್ತೇಜಿಸಲು ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ ಆದರೆ ಇದರ ಫಲದಾಯಕತೆಯು ಖಚಿತವಾಗಿಲ್ಲ.[೪೧] 
ಹೆರಿಗೆ ಬೇನೆಯ ಪ್ರಚೋದನೆ ಮತ್ತು ಹೆರಿಗೆ ಹಿನ್ನಡೆಯ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಹೆರಿಗೆಯ ಬೇನೆಯನ್ನು ಬೆಂಬಲಿಸಲು ಚುಚ್ಚುಮುದ್ದಿನಿಂದ ನೀಡಿದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ ಅನ್ನು ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ.  ಮಗುವಿನ ಜನನದ ನಂತರದ ರಕ್ತಸ್ರಾವದಲ್ಲಿ  ಗರ್ಭಾಶಯದ ಸಾಂದ್ರತೆ ಹೆಚ್ಚಿಸಲು ಮುಖ್ಯ ಪ್ರತಿನಿಧಿಯ ಹಾಗೆ ಇದು ಧಾರಾಳವಾಗಿ ಎರ್ಗೋಮೆಟ್ರೈನ್‌ ಅನ್ನು ಬದಲಿಸಿದೆ. ಜನನವನ್ನು ಸುಲಭವಾಗಿಸಲು ಮತ್ತು ಹಾಲಿನ ಉತ್ಪಾದನೆಯನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸಲು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ಪಶುವೈದ್ಯದ ಔಷಧದಲ್ಲಿ ಸಹ ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ. ಅಪಕ್ವ ಹೆರಿಗೆಯನ್ನು ತಡೆಗಟ್ಟುವ ಔಷಧ ಪ್ರತಿನಿಧಿ ಅಟೋಸಿಬ್ಯಾನ್ (ಟ್ರಾಕ್ಟೊಸಿಲ್ ) ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಿಗಳ ಎದುರಾಳಿಯ ಹಾಗೆ ವರ್ತಿಸುತ್ತದೆ; ಈ ಔಷಧವನ್ನು 24 ಮತ್ತು 33 ವಾರಗಳ ಗರ್ಭಾವಸ್ಥೆಯ ನಡುವಿನ ಅಕಾಲಿಕ ಹೆರಿಗೆಯನ್ನು ತಡೆಗಟ್ಟಲು ಹಲವು ದೇಶಗಳಲ್ಲಿ ದಾಖಾಲಿಸಲಾಗಿದೆ. ಈ ಉದ್ದೇಶಕ್ಕಾಗಿ ಮೊದಲು ಬಳಸುತ್ತಿದ ಔಷಧಗಳಗಿಂತ ಇದು ಕಡಿಮೆ ಅಡ್ಡ-ಪರಿಣಾಮಗಲನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ (ರಿಟೋಡ್ರಿನ್, ಸಲ್ಬುಟಮೊಲ್ ಮತ್ತು ಟೆರ್ಬುಟಾಲಿನ್).

ನಂಬಿಕೆ-ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ವಿಶೇಷ ಗುಣವನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುವುದು ಬಹುಶಃ ಸಾಮಾಜಿಕ ಉದ್ವೇಗ ಮತ್ತು ಮನಸ್ಥಿತಿಯ ಅಸ್ತವ್ಯಸ್ತತೆಯಿಂದ ಬಳಲುತ್ತಿರುವರವರಿಗೆ ಸಹಾಯವಾಗಬಹುದು ಎಂದು ಕೆಲವರು ಸೂಚಿಸಿದ್ದಾರೆ, ಹಾಗೆ ಆತ್ಮವಿಶ್ವಾಸ ಚಳಕಗಳು[೪೨][೪೩] ಮತ್ತು ಸೈನ್ಯದ ಬಳಸುವಿಕೆಗಳ ಜೊತೆಗೆ ತೆಗಳಿಕೆಗೆ ಸಂಭವನೀಯವನ್ನು ಇತರರು ಗುರುತಿಸಿದ್ದಾರೆ.[೪೪]

ಸಾಮರ್ಥ್ಯವುಳ್ಳ ವಿರುದ್ಧ ಪ್ರತಿಕ್ರಿಯೆಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌‌ನನ್ನು ಸೂಚಿಸಿದ ಪ್ರಮಾಣಗಳಲ್ಲಿ ಬಳಸಿದಾಗ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ತುಲನಾತ್ಮಕವಾಗಿ ಸುರುಕ್ಷಿತ. ಸಾಮರ್ಥ್ಯವುಳ್ಳ ಅಡ್ಡಪರಿಣಾಮಗಳೆಂದರೆ:[ಸೂಕ್ತ ಉಲ್ಲೇಖನ ಬೇಕು]

ಸಂಕ್ಷೇಪಣೆ, ಶೇಖರಣೆ ಮತ್ತು ಬಿಡುಗಡೆ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

  1. REDIRECT Template:Infobox protein

ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಪೆಪ್ಟೈಡ್ OXT ವಂಶವಾಹಿಯಿಂದ ಒಂದು ನಿಷ್ಕ್ರಿಯ ಮುನ್ಸೂಚಕ ಪ್ರೋಟಿನ್‌ ಹಾಗೆ ಸಂಕ್ಷೇಪಿಸಲಾಗಿದೆ.[೪೫][೪೬][೪೭] ಈ ಮುನ್ಸೂಚಕ ಪ್ರೋಟಿನ್ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ ವಾಹಕ ಪ್ರೋಟಿನ್ ನ್ಯುರೊಫಿಸಿನ್ I ಅನ್ನು ಸಹ ಒಳಗೊಂಡಿದೆ.[೪೮] ನಿಷ್ಕ್ರಿಯ ಮುನ್ಸೂಚಕ ಪ್ರೋಟಿನ್ ಕಿಣ್ವಗಳ ಒಂದು ಸರಣಿಯ ಮೂಲಕ ಸಣ್ಣ ಚೂರುಗಳಲ್ಲಿ (ಅವುಗಳಲ್ಲಿ ಒಂದು ನ್ಯೂರೋಫಿಸಿನ್ I) ಹೆಚ್ಚುಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಜಲವಿಚ್ಛೇದನೆಗೆ ಒಳಗಾಗುತ್ತದೆ. ಕೊನೆಯ ಜಲವಿಚ್ಛೇದನೆಯು ಒಂದು ಕ್ರಿಯಾಶೀಲ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ನೊನಪೆಪ್ಟೈಡ್‌ ಅನ್ನು ಬಿಡುಗಡೆ ಮಾಡುತ್ತದೆ, ಅದನ್ನು ಪೆಪ್ಟಿಡೈಲ್‌ಗ್ಲೈಸಿನ್ ಅಲ್ಫಾ-ಅಮಿಡೇಟಿಂಗ್ ಮೊನೊಆಕ್ಸಿಜನೇಸ್ (PAM) ವೇಗವರ್ಧಿಸುತ್ತದೆ.[೪೯]

PAM ಕಿಣ್ವ ವ್ಯವಸ್ಥೆಯ ಚಟುವಟಿಕೆಯು ಆಸ್ಕೊರ್ಬೇಟ್‌ ಮೇಲೆ ಆಧಾರವಾಗಿದೆ, ಅದು ಒಂದು ಅವಶ್ಯಕ ವಿಟಮಿನ್ ಸಹಪ್ರತಿನಿಧಿ/ಅಪವರ್ತನ.  ಒಂದು ಪ್ರಮಾಣ-ಆಧಾರಿತ ವಿಧಾನದಲ್ಲಿ ಸಾಂದ್ರಾಣಗಳ ಒಂದು ಶ್ರೇಣಿಯ ಮೇಲೆ/ಅಚೆಗೆ ಅಂಡಾಶಯದ ಅಂಗಾಂಶದಿಂದ  ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಉತ್ಪಾದನೆಯನ್ನು ಸ್ವತ ಸೋಡಿಯಂ ಆಸ್ಕೊರ್ಬೇಟ್‌ ಮೂಲಕವೇ ಉತ್ತೇಜಿಸಿದೆ ಎಂದು ಅಕಸ್ಮಿಕವಾಗಿ ಕಂಡು ಹಿಡಿಯಲಾಗಿದೆ.[೫೦] PAM (ಮತ್ತು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಕೊರತೆಯಿಂದ) ಕಂಡುಬರುವ ಒಂದೇ ರೀತಿಯ ಅಂಗಾಂಶಗಳಲ್ಲಿ ಹಲವು (ಉದಾ. ಅಂಡಾಶಯಗಳು, ಪರೀಕ್ಷೆಗಳು, ಕಣ್ಣುಗಳು, ಅಡ್ರೀನಾಲ್‌ಗಳು, ಪ್ಲೆಸೆಂಟಾ, ಥೈಮಸ್, ಮೇದೋಜ್ಜೀರಕ ಗ್ರಂಥಿ) ವಿಟಮಿನ್ ಸಿಯ ಉನ್ನತ ಸಾಂದ್ರಾಣಗಳ ಶೇಖರಣೆಗೆ ಸಹ ಪರಿಚಿತವಾಗಿದೆ.[೫೧]

ನರಕ್ಕೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಮೂಲಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಮಸ್ತಿಷ್ಕನಿಮ್ನಾಂಗದಲ್ಲಿ, ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸುಪ್ರಾಆಪ್ಟಿಕ್ ಮತ್ತು ಪ್ಯಾರಾವೆಂಟ್ರಿಕ್ಯುಲಾರ್ ಕೋಶಕೇಂದ್ರಗಳ ಮ್ಯಾಗ್ನೋಸೆಲ್ಯುಲಾರ್ ನ್ಯೂರೋಸೆಕ್ರೆಟರಿ ಕೋಶಗಳಲ್ಲಿ ಮಾಡಲ್ಪಟ್ಟಿರುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಹಿಂಬಾಗದ ಪಿಟ್ಯುಟರಿಯ ಆಕ್ಸನ್ ತುದಿಗಳಲ್ಲಿ ಹೆರ್ರಿ‌ನ್ಗ್ ಕಾಯಗಳಲ್ಲಿ ಸಂಗ್ರಹಿಸಲ್ಪಟ್ಟಿರುತ್ತದೆ. ಅದು ನಂತರದಲ್ಲಿ ಪಿಟ್ಯುಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಹಿಂಬಾಗದ ಪಾಲಿ (ನ್ಯೂರೋಹೈಪೋಫಿಸಿಸ್) ಯಿಂದ ರಕ್ತಕ್ಕೆ ಬಿಡುಗಡೆ ಮಾಡಲ್ಪಡುತ್ತದೆ. ಈ ನರತಂತುಗಳು (ಸಂಭವನೀಯವಾಗಿ, ಆದರೆ ಡೆಂಡ್ರೈಟ್‌ಗಳನ್ನೂ ತಳ್ಳಿಹಾಕಲಾಗಿಲ್ಲ) ಪಾರ್ಶ್ವಸಂತತಿಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿದ್ದು, ಅವು ಕೋಶಕೇಂದ್ರ ಅಕ್ಯುಂಬೆನ್ಸ್‌ಗಳಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಕಗಳಿಗೆ ನರಶಕ್ತಿಯನ್ನು ಒದಗಿಸುತ್ತವೆ.[೧೭] ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನಿಂದ ಉಂಟಾಗುವ ಹೊರವಲಯದ ಹಾರ್ಮೋನ್ ಮತ್ತು ವರ್ತನೆಯ ಮೆದುಳಿನ ಮೇಲಿನ ಪರಿಣಾಮಗಳು ಈ ಪಾರ್ಶ್ವಸಂತತಿಗಳ ಮೂಲಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಬಿಡುಗಡೆಯ ಮೂಲಕ ಉಂಟಾಗಿವೆ ಎಂದು ಹೇಳಲಾಗಿದೆ.[೧೭] ಕೆಲವು ನರಕೋಶಗಳು ಪ್ಯಾರಾವೆಂಟ್ರಿಕ್ಯುಲಾರ್ ನರಕೇಂದ್ರಗಳಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ಉತ್ಪಾದಿಸುತ್ತವೆ ಮತ್ತು ಅದು ಮೆದುಳಿನ ಇತರ ಭಾಗಗಳಿಗೆ ಮತ್ತು ಬೆನ್ನು ಹುರಿಗೆ ಸಾಗುತ್ತದೆ.[೫೨] ಜೀವಿಗಳ ಮೇಲೆ ಅವಲಂಬಿತವಾಗಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್-ಗ್ರಾಹಕವನ್ನು ಪ್ರಕಟಪಡಿಸುವ ಜೀವಕೋಶಗಳು ಅಮಿಗ್ಡಾಲಾ ಮತ್ತು ಸ್ಟ್ರಿಯಾ ಟರ್ಮಿನಾಲಿಸ್ಬೆಡ್ ನ್ಯೂಕ್ಲಿಯಸ್ ಸೇರಿದಂತೆ ಬೇರೆ ಬೇರೆ ಸ್ಥಳದಲ್ಲಿರುತ್ತವೆ.

ಪಿಟ್ಯುಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಯಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಬೃಹತ್, ಗಾಢ-ಕೇಂದ್ರದ ಕೋಶಕಗಳಲ್ಲಿ ಶೇಖರಗೊಂಡಿರುತ್ತವೆ, ಮತ್ತು ಅವು ಒಳಗಿನ ಚಿತ್ರದಲ್ಲಿ ತೋರಿಸಿದಂತೆ ನ್ಯೂರೋಫೈಸಿನ್ I ಗೆ ಬಂಧಿತವಾಗಿರುತ್ತವೆ. ನ್ಯೂರೋಫೈಸಿನ್ ಒಂದು ದೊಡ್ಡ ಅಗ್ರಗಾಮಿ ಪ್ರೊಟೀನ್‌ ಅಣುವಿನ ಪೆಪ್ಟೈಡ್ ಭಾಗವಾಗಿದ್ದು, ಇದರಿಂದ ಕಿಣ್ವಸಂಬಂಧಿ ಬಿರುಕುಗಳ ಮೂಲಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಅನ್ನು ತೆಗೆಯಲಾಗುತ್ತದೆ. 
ನರಸ್ರಾವಕ ನರ ತುದಿಗಳಿಂದ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸ್ರವಿಸುವಿಕೆಯನ್ನು ಹೈಪೋಥಾಲಮಸ್‌ನಲ್ಲಿರುವ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಜೀವಕೋಶಗಳಲ್ಲಿನ ವಿದ್ಯುತ್ ಚಟುವಟಿಕೆಗಳ ಮೂಲಕ ನಿಯಂತ್ರಿಸಲಾಗುತ್ತದೆ. ಈ ಜೀವಕೋಶಗಳು ಕ್ರಿಯಾ ಸಂಭವನೀಯತೆಯನ್ನು ಹುಟ್ಟುಹಾಕುತ್ತವೆ ಮತ್ತು ಅದು ಕೆಳಗಿನ ನರತಂತುಗಳನ್ನು ಪಿಟ್ಯುಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಯಲ್ಲಿನ ನರತುದಿಗಳವರೆಗೆ ಮುನ್ನಡೆಸುತ್ತದೆ. ಈ ತುದಿಗಳು ಬಹುಸಂಖ್ಯೆಯಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್-ಹೊಂದಿರುವ ಕೋಶಕಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ, ಮತ್ತು ಅವುಗಳನ್ನು ನರ ತುದಿಗಳನ್ನು ಡಿಪೋಲಾರೈಸ್ ಮಾಡಿದಾಗ ಎಕ್ಸೋಸೈಟೋಸಿಸ್ ಬಿಡುಗಡೆಗೊಳಿಸುತ್ತದೆ.

ನರಕ್ಕೆ ಸಂಬಂಧಿಸದ ಮೂಲಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಮೆದುಳಿನ ಹೊರಗಡೆ, ಹಲವು ಹೋಲಿಕೆಯಿಲ್ಲದ ಜೀವಕೋಶಗಳಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಹೊಂದಿರುವ ಕೋಶಗಳನ್ನು ಗುರುತಿಸಲಾಗಿದೆ, ಅವುಗಳಲ್ಲಿ ಶರೀರದ ಲ್ಯೂಟಮ್,[೫೩][೫೪] ಲೇಡಿಗ್‌ನ ತೆರಪಿನ ಕೋಶಗಳು,[೫೫] ರೆಟಿನಾ,[೫೬] ಅಡ್ರೀನಾಲ್ ನರತಂತುಗಳ ಮಯಲಿನ್ ಪದರು,[೫೭] ಪ್ಲಾಸೆಂಟಾ,[೫೮] ಥೈಮಸ್[೫೯] ಮತ್ತು ಮೇದೋಜ್ಜೀರಕ ಗ್ರಂಥಿಗಳು ಸೇರಿವೆ.[೬೦] ಕೇಂದ್ರ ನರ ವ್ಯವಸ್ಥೆಯ ಹೊರಗಡೆ ಗಣನೀಯ ಮೊತ್ತದ ಈ ಉತ್ಕೃಷ್ಟವಾದ "ನ್ಯೂರೋಹೈಪೋಫಿಸಿಕಲ್" ಹಾರ್ಮೊನುಗಳ ಕಂಡುಬರುವಿಕೆಯು ಈ ವಿವಿಧ ಜೀವಕೋಶಗಳಲ್ಲಿ ಇದರ ಸಂಭವನೀಯ ಮಹತ್ವದ ಬಗ್ಗೆ ಹಲವು ಪ್ರಶ್ನೆಗಳನ್ನು ಹುಟ್ಟುಹಾಕುತ್ತದೆ.

ಹೆಣ್ಣು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಮೆಲುಕು ಹಾಕುವ ಪ್ರಾಣಿಗಳು ಮತ್ತು ಸಸ್ತನಿಗಳಲ್ಲಿ ಅತ್ಯುನ್ನತ ಶ್ರೇಣಿಗೆ ಸೇರಿದ ಮನುಷ್ಯರನ್ನು ಒಳಗೊಂಡು ವಿವಿಧ ವರ್ಗದ ಕಾರ್ಪೋರಾ ಲ್ಯೂಟಿಯಾದ ಮೂಲಕ ಸಂಯೋಜಿಸಲಾಗಿದೆ. ಬೆದೆಕಾರಿಯ ಜೊತೆಗೆ, ಪ್ರಧಾನ ಭಾಗದ ಲ್ಯೂಟಂನ ಹಿಂಜರಿತವನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡಲು, ಇದು ಪ್ರೋಸ್ಟಾಗ್ಲ್ಯಾಂಡಿನ್ F ಎಂಡೋಮೆಟ್ರಿಯಲ್ ಸಂಯೋಗದ ಉಂಟುಮಾಡುವಿಕೆಯನ್ನು ಒಳಗೊಂಡಿದೆ.

ಗಂಡು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಕೆಲವು ಪ್ರಾಣಿಗಳಲ್ಲಿ ಲೇಡಿಗ್ ಕೋಶಗಳು ಪುರುಷ ವೀರ್ಯದ ಕೋಶ ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಡೆ ನೊವೊ ವನ್ನು ಉತ್ಪಾದಿಸಲು ಜೈವಿಕಸಂಶ್ಲೇಷಣೆ ಆಡಳಿತ ವ್ಯವಸ್ಥೆಯನ್ನು ಸಹ ಹೊಂದಿದೆ ಎಂದು ಕಾಣುತ್ತದೆ, ನಿರ್ದಿಷ್ಟವಾಗಿ ಇಲ್ಲಿಗಳಲ್ಲಿ (ಅವುಗಳು ವಿಟಮಿನ್ Cಯನ್ನು ಸಂಶ್ಲೇಷಿಸುತ್ತದೆ), ಮತ್ತು ಗಿನಿ ಹಂದಿಗಳಲ್ಲಿ, ಅವುಗಳಿಗೆ (ಮಾನವರ ಹಾಗೆ) ಅವುಗಳ ಆಹಾರ ಕ್ರಮದಲ್ಲಿ ಒಂದು ವಿಟಮಿನ್ ಸಿ ಸ್ಕರ್ವಿಹರ ಅಮ್ಲದ ಯಾವುದೇ ಉಪ್ಪಿನಬಹಿರ್ಜಾತ ಮೂಲ ಅಗತ್ಯವಾಗುತ್ತದೆ.[೬೧]

ವಿನ್ಯಾಸ ಮತ್ತು ಒಂದು ಪಿಟ್ಯೂಟರಿ ಹಾರ್ಮೋನಿಗೆ ಸಂಬಂಧ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಒಂಬತ್ತು ಅಮೈನೋ ಅಮ್ಲಗಳ ಒಂದು ಪೆಪ್ಟೈಡ್ (ಒಂದು ನೊನಪೆಪ್ಟೈಡ್). ಅನುಕ್ರಮ cystyrilegluaspcysproleugly (CYIQNCPLG). ಒಂದು ಗಂಧಕದ ಸೇತುವೆಯಿಂದ ಸೈಸ್ಟೆಯನ್ ಉಳಿಯುತ್ತದೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ 1007 ಡಾಲ್ಟನ್‌ಗಳ ಒಂದು ಅಣು ರಾಶಿಯನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಒಂದು ಅಂತರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಘಟಕ (IU) ಶುದ್ಧ ಪೆಪ್ಟೈಡ್‌ನ ಸುಮಾರು ಎರಡು ಮೈಕ್ರೊ ಗ್ರಾಂಗಳಿಗೆ ಸಮ.

ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಜೀವಶಾಸ್ತ್ರಕ್ಕೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಚಟುವಟಿಕೆಯ ಸ್ವರೂಪ, ಸಾಧಾರಣವಾಗಿ RIA ಮತ್ತು/ಅಥವಾ HPLC ತಂತ್ರಾಂಶಗಳಿಂದ ಮಾಪನಮಾಡಲಾಗುತ್ತದೆ, ಆಕ್ಟಾಪೆಪ್ಟೈಡ್ "ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಡೈಸಲ್ಫೈಡ್" ಅಕ್ಟಪೆಪ್ಟೈಡ್ "ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಡಿಸುಲ್ಫಿಡ್" ಎಂದು ಸಹ ಪರಿಚಿತ (ಉತ್ಕರ್ಷಿಸಿದ ಆಕಾರ), ಆದರೆ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಆಕ್ಸಿಟೊಸೆಯೆನ್ ಎಂದು ಕರೆಯುವ ಒಂದು ಡಿಥಿಯೋಲ್ ನೊನಾಪೆಪ್ಟೈಡ್ ಹಾಗೆ ಸಹ ಅಸ್ತಿತ್ವದಲ್ಲಿದೆ.[೬೨] ಮುಕ್ತ ಸರಪಳಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸೆಇನ್ (ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ಕುಗ್ಗಿದ ಸ್ವರೂಪ) ಸಹ ಒಂದು ಮುಕ್ತ ಗುಂಪು ಸ್ಕ್ಯಾವೆಂಜರ್ (ಒಂದು ಮುಕ್ತ ಗುಂಪಿಗೆ ಒಂದು ಎಲೆಕ್ಟ್ರಾನ್‌ ಅನ್ನು ದಾನ ಮಾಡುವ ಮೂಲಕ) ಹಾಗೆ ಸಹ ವರ್ತಿಸಬಹುದು ಎಂದು ಸಿದ್ಧಾಂತಿಸಲಾಗಿದೆ; ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ನಂತರ ಡಿಹೈಡ್ರೋಆಸ್ಕರ್ಬೇಟ್ ನ ರೆಡಾಕ್ಸ್ ಸಂಭವನೀಯತೆಯ ಮೂಲಕ <---> ಆಸ್ಕರ್ಬೇಟ್ ಮೂಲಕ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ಗೆ ಪುನಃ ಉತ್ಕರ್ಷಿಸಬಹುದು.[೬೩]
ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ (ಚೆಂಡು-ಮತ್ತು-ಕೋಲು) ತನ್ನ ವಾಹಕವಾದ ಪ್ರೋಟೀನ್ ನ್ಯೂರೋಫೈಸಿನ್ (ರಿಬ್ಬನ್‌ಗಳು) ಗೆ ಬಂಧಿತವಾಗಿರುತ್ತದೆ.
ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ನ ವಿನ್ಯಾಸ ವಾಸೊಪ್ರೆಸ್ಸಿನ್‌ನ (ಸಿಸ್ಟಿನ್ತೈರೊಸಿನ್phegluaspcysproarggly) ಹಾಗೆಯೇ ಇರುತ್ತದೆ. ಅದು ಒಂದು ಸಲ್ಫರ್ ಬ್ರಿಜ್ ಇರುವ ನೊನಾಪೆಪ್ಟೈಡ್ ಆಗಿದ್ದು ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್‌ಗಿಂತ ಅದರ ಕ್ರಮಾನುಗತಿಯು 2 ಅಮಿನೊ ಆಮ್ಲದಷ್ಟು ವ್ಯತ್ಯಾಸವಿರುತ್ತದೆ. ವಾಸೊಪ್ರೆಸ್ಸಿನ್/ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಸೂಪರ್‌ಫ್ಯಾಮಿಲಿ ಮತ್ತು ಅವುಗಳನ್ನು ವ್ಯಕ್ತಪಡಿಸುವ ಜೀವಿಗಳ ಅನುಕ್ರಮವನ್ನು ಸೂಚಿಸುವ ಒಂದು ಪಟ್ಟಿಯು ವಾಸೊಪ್ರೆಸ್ಸಿನ್ ಲೇಖನದಲ್ಲಿದೆ. 1953 ರಲ್ಲಿ ವಿನ್ಸೆಂಟ್ ಡು ವಿಗ್ನೌಡ್ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮತ್ತು ವಾಸೋಪ್ರೆಸ್ಸಿನ್ ಇವೆರಡನ್ನು ಬೇರ್ಪಡಿಸಿದ ಮತ್ತು ಸಂಯೋಜಿಸಿದ ಮತ್ತು ಇದಕ್ಕಾಗಿ ಆತನಿಗೆ 1955 ರ ರಾಸಾಯನಿಕ ಶಾಸ್ತ್ರದಲ್ಲಿನ ನೋಬೆಲ್ ಪಾರಿತೋಷಕ ದೊರೆಯಿತು.

ಮಾನವನ ಹಿಂಬಾಗದ ಪಿಟ್ಯುಟರಿ ಗ್ರಂಥಿಯು ಸ್ರವಿಸುವ ಹಾರ್ಮೋನುಗಳಲ್ಲಿ ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮತ್ತು ವಾಸೋಪ್ರೆಸ್ಸಿನ್ ಮಾತ್ರ ದೂರದಲ್ಲಿಯೂ ಪರಿಣಾಮ ಭೀರುವಂತೆ ಮಾಡಲು ಸ್ರವಿಸಲಾಗುತ್ತದೆ. ಆದರೂ, ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ನರತಂತುಗಳು ಸ್ಥಳೀಯವಾಗಿ ಕಾರ್ಯ ನಿರ್ವಹಿಸುವ ಕಾರ್ಟಿಕೋಟ್ರೋಫಿನ್-ಬಿಡುಗಡೆ ಮಾಡುವ ಹಾರ್ಮೋನು (CRH) ಮತ್ತು ಡೈನಾರ್ಫಿನ್‌ಗಳಂತಹ ಇತರೆ ಪೆಪ್ಟೈಡ್‌ಗಳನ್ನು ರಚಿಸುತ್ತವೆ. ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ರಚಿಸುವ ಮ್ಯಾಗ್ನೋಸೆಲ್ಯುಲಾರ್ ನರತಂತುಗಳು ವಾಸೋಪ್ರೆಸ್ಸಿನ್ ರಚಿಸುವ ಮ್ಯಾಗ್ನೋಸೆಲ್ಯುಲಾರ್ ನರತಂತುಗಳ ಪಕ್ಕದಲ್ಲಿಯೇ ಇರುತ್ತವೆ, ಮತ್ತು ಅವು ಅನೇಕ ರೀತಿಯಲ್ಲಿ ಸಮಾನವಾಗಿರುತ್ತವೆ.

ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಿಯ ವಿವಿಧ ರೂಪಗಳಲ್ಲಿ ವರ್ತಿಸುವಿಕೆ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಮಾನವರಲ್ಲಿನ ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಗ್ರಾಹಿ ವಿವಿಧ ಅಲ್ಲೆಲ್‌ಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿದೆ, ಅವುಗಳ ಪರಿಣಾಮಕಾರಿತ್ವದಲ್ಲಿ ಅವುಗಳು ಬೇರೆಯಾಗಿರುತ್ತವೆ. "G" ಅಲ್ಲೆಲ್‌ಗೆ ಪ್ರತ್ಯೇಕ ಹೊಮೊಝೈಗೋಸ್ "A" ಅಲ್ಲೆಲ್‌ಗೆ ಹೋಲಿಸಿದಾಗ, ಹೆಚ್ಚಿನ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆಯನ್ನು, ಕಡಿಮೆ ಒತ್ತಡ ಸ್ಪಂದನೆ,[೬೪] ಮತ್ತು ಸ್ವಲೀನತೆಯ ಕಡಿಮೆ ವಾಡಿಕೆಯನ್ನು ಮತ್ತು ಕೆಟ್ಟ ಪಾಲನೆಯ ನೈಪುಣ್ಯಗಳನ್ನು ತೋರಿಸುತ್ತದೆ.[೬೫]

ವಿಕಸನ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ವಸ್ತುತಃ ಎಲ್ಲಾ ಕಶೇರುಕಗಳು ಒಂದು ಆಕ್ಸಿಟೊಸಿನ್ ಹೊಂದಿವೆ- ಉದಾಹರಣೆಗೆ ನೊನಾಪೆಪ್ಟೈಡ್ ಹಾರ್ಮೊನು ಅದು ಸಂತಾನೋತ್ಪತ್ತಿ ಮಾಡುವ ಕಾರ್ಯಗಳನ್ನು ಬೆಂಬಲಿಸುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಒಂದು ಪಿಟ್ಯೂಟರಿ ಹಾರ್ಮೋನು- ನೀರಿನ ನಿಯಂತ್ರಣದಲ್ಲಿ ನೊನಾಪೆಪ್ಟೈಡ್ ಹಾರ್ಮೊನು ಒಳಗೊಂಡಿರುವ ರೀತಿಯಲ್ಲಿ. ಎರಡು ವಂಶವಾಹಿಗಳು (ಜೀನ್‌ಗಳು) ಸಾಮಾನ್ಯವಾಗಿ ಒಂದಕ್ಕೊಂದು ಅದೇ ಕ್ರೋಮೋಸೋಮುನಲ್ಲಿ ಸಮೀಪದಲ್ಲಿ ನೆಲೆಸಿರುತ್ತಾವೆ (15,000 ಗಿಂತ ಕಡಿಮೆ ಬೇಸಸ್ ದೂರದಲ್ಲಿ) ಮತ್ತು ಅವುಗಳು ವಿರುದ್ಧ ದಿಕ್ಕುಗಳಲ್ಲಿ ಲಿಪ್ಯಂತರ ಮಾಡುತ್ತವೆ (ಆದ್ಯಾಗಿಯೂ, ಫುಗು[೬೬] ನಲ್ಲಿ, ಹೊಮೊಲಾಗ್‌ಗಳು ಪ್ರತ್ಯೇಕವಾಗಿವೆ ಮತ್ತು ಒಂದೇ ದಿಕ್ಕುಗಳಲ್ಲಿ ಲಿಪ್ಯಂತರ ಮಾಡುತ್ತವೆ).

ಎರಡು ವಂಶವಾಹಿಗಳು ವಂಶವಾಹಿಗಳ ನಕಲು ತಯಾರಿಸುವಿಕೆ ಘಟನೆಯ ಫಲಿತಾಂಶ ಎಂದು ಭಾವಿಸಲಾಗಿದೆ; ಪೂರ್ವಿಕರ ವಂಶವಾಹಿ ಸುಮಾರು 500 ಮಿಲಿಯನ್ ವರ್ಷಗಳಷ್ಟು ಹಳೆಯದು ಮತ್ತು ಸೈಲ್ಕೊಸ್ಟೊನ್‌ಗಳಲ್ಲಿ ಕಂಡುಬಂದಿದೆ ಎಂದು ಅಂದಾಜು ಮಾಡಲಾಗಿದೆ (ಅಗ್ನಥಾದ ಅಧುನಿಕ ಸದಸ್ಯರು).[೧೮]

ಇವನ್ನೂ ನೋಡಿ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಆಕರಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

  1. du Vigneaud V, Ressler C, Swan JM, Roberts CW, Katsoyannis PG, Gordon S (1953). "The synthesis of an octapeptide amide with the hormonal activity of oxytocin". J. Am. Chem. Soc. 75 (19): 4879–80. doi:10.1021/ja01115a553.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  2. Lee HJ, Macbeth AH, Pagani JH, Young WS (2009). "Oxytocin: the great facilitator of life". Progress in Neurobiology. 88 (2): 127–51. doi:10.1016/j.pneurobio.2009.04.001. PMID 19482229. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  3. http://emedicine.medscape.com/article/976504-overview
  4. ೪.೦ ೪.೧ Takayanagi Y, Yoshida M, Bielsky IF; et al. (2005). "Pervasive social deficits, but normal parturition, in oxytocin receptor-deficient mice". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 102 (44): 16096–101. doi:10.1073/pnas.0505312102. PMC 1276060. PMID 16249339. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help); Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  5. ೫.೦ ೫.೧ ೫.೨ Carmichael MS, Humbert R, Dixen J, Palmisano G, Greenleaf W, Davidson JM (1987). "Plasma oxytocin increases in the human sexual response". The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 64 (1): 27–31. PMID 3782434. Archived from the original on 2021-08-28. Retrieved 2010-05-06. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  6. Carmichael MS, Warburton VL, Dixen J, Davidson JM (1994). "Relationships among cardiovascular, muscular, and oxytocin responses during human sexual activity". Archives of Sexual Behavior. 23 (1): 59–79. PMID 8135652. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  7. Blaicher W, Gruber D, Bieglmayer C, Blaicher AM, Knogler W, Huber JC (1999). "The role of oxytocin in relation to female sexual arousal". Gynecologic and Obstetric Investigation. 47 (2): 125–6. doi:10.1159/000010075. PMID 9949283.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  8. Anderson-Hunt M, Dennerstein L (1995). "Oxytocin and female sexuality". Gynecologic and Obstetric Investigation. 40 (4): 217–21. PMID 8586300.
  9. Murphy MR, Seckl JR, Burton S, Checkley SA, Lightman SL (1987). "Changes in oxytocin and vasopressin secretion during sexual activity in men". The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 65 (4): 738–41. PMID 3654918. Archived from the original on 2021-08-28. Retrieved 2010-05-06. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  10. Krüger TH, Haake P, Chereath D; et al. (2003). "Specificity of the neuroendocrine response to orgasm during sexual arousal in men". The Journal of Endocrinology. 177 (1): 57–64. PMID 12697037. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help); Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  11. ೧೧.೦ ೧೧.೧ Bancroft J (2005). "The endocrinology of sexual arousal". The Journal of Endocrinology. 186 (3): 411–27. doi:10.1677/joe.1.06233. PMID 16135662. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  12. Meyer, Dixie (2007). "Selective Serotonin Reuptake Inhibitors and Their Effects on Relationship Satisfaction". The Family Journal. 15 (4): 392–397. doi:10.1177/1066480707305470.
  13. Marazziti D, Dell'Osso B, Baroni S; et al. (2006). "A relationship between oxytocin and anxiety of romantic attachment". Clinical Practice and Epidemiology in Mental Health. 2: 28. doi:10.1186/1745-0179-2-28. PMC 1621060. PMID 17034623. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link) CS1 maint: unflagged free DOI (link)
  14. Paquin J, Danalache BA, Jankowski M, McCann SM, Gutkowska J (2002). "Oxytocin induces differentiation of P19 embryonic stem cells to cardiomyocytes". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 99 (14): 9550–5. doi:10.1073/pnas.152302499. PMC 123178. PMID 12093924. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  15. Jankowski M, Danalache B, Wang D; et al. (2004). "Oxytocin in cardiac ontogeny". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 101 (35): 13074–9. doi:10.1073/pnas.0405324101. PMC 516519. PMID 15316117. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help); Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  16. Hartwig, Walenty (1989). Endokrynologia praktyczna. Warsaw: Państwowy Zakład Wydawnictw Lekarskich. ISBN 83-200-1415-8.[page needed]
  17. ೧೭.೦ ೧೭.೧ ೧೭.೨ Ross HE, Cole CD, Smith Y; et al. (2009). "Characterization of the oxytocin system regulating affiliative behavior in female prairie voles". Neuroscience. 162 (4): 892–903. doi:10.1016/j.neuroscience.2009.05.055. PMID 19482070. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help); Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  18. ೧೮.೦ ೧೮.೧ ೧೮.೨ Gimpl G, Fahrenholz F (2001). "The oxytocin receptor system: structure, function, and regulation". Physiological Reviews. 81 (2): 629–83. PMID 11274341. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  19. ವಿಸೆಕ್ ಎಮ್, ಹೈ ಆನ್ ಫಿಡಿಲಿಟಿ. Archived 2016-11-13 ವೇಬ್ಯಾಕ್ ಮೆಷಿನ್ ನಲ್ಲಿ.ವಾಟ್ ಕ್ಯಾನ್ ವೊಲ್ಸ್ ಟೀಚ್ ಅಸ್ ಎಬೌಟ್ ಮೊನೊಗಮಿ? Archived 2016-11-13 ವೇಬ್ಯಾಕ್ ಮೆಷಿನ್ ನಲ್ಲಿ.
  20. Bartz JA, Hollander E (2008). "Oxytocin and experimental therapeutics in autism spectrum disorders". Progress in Brain Research. 170: 451–62. doi:10.1016/S0079-6123(08)00435-4. PMID 18655901.
  21. ೨೧.೦ ೨೧.೧ ೨೧.೨ Jacob S, Brune CW, Carter CS, Leventhal BL, Lord C, Cook EH (2007). "Association of the oxytocin receptor gene (OXTR) in Caucasian children and adolescents with autism". Neuroscience Letters. 417 (1): 6–9. doi:10.1016/j.neulet.2007.02.001. PMC 2705963. PMID 17383819. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  22. Opar A (2008). "Search for potential autism treatments turns to 'trust hormone'". Nature Medicine. 14 (4): 353. doi:10.1038/nm0408-353. PMID 18391923. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  23. Wermter AK, Kamp-Becker I, Hesse P, Schulte-Körne G, Strauch K, Remschmidt H (2009). "Evidence for the involvement of genetic variation in the oxytocin receptor gene (OXTR) in the etiology of autistic disorders on high-functioning level". American Journal of Medical Genetics. Part B, Neuropsychiatric Genetics. doi:10.1002/ajmg.b.31032. PMID 19777562. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  24. Andaria E, Duhamela J-R, Zallab T, Herbrechtb E, Leboyerb M, Sirigu A (2010). "Promoting social behavior with oxytocin in high-functioning autism spectrum disorders". Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. doi:10.1073/pnas.0910249107. Archived from the original on 2012-01-17. Retrieved 2010-05-06. {{cite journal}}: Unknown parameter |laysource= ignored (help); Unknown parameter |laysummary= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  25. van Leengoed E, Kerker E, Swanson HH (1987). "Inhibition of post-partum maternal behaviour in the rat by injecting an oxytocin antagonist into the cerebral ventricles". The Journal of Endocrinology. 112 (2): 275–82. PMID 3819639. {{cite journal}}: Text "doi10.1677/joe.0.1120275" ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  26. Kendrick KM (2004-01-01). "The Neurobiology of Social Bonds". British Society for Neuroendocrinology. Retrieved 2009-04-13. {{cite web}}: Cite has empty unknown parameter: |coauthors= (help)
  27. Kosfeld M, Heinrichs M, Zak PJ, Fischbacher U, Fehr E (2005). "Oxytocin increases trust in humans". Nature. 435 (7042): 673–6. doi:10.1038/nature03701. PMID 15931222. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  28. Kirsch P, Esslinger C, Chen Q; et al. (2005). "Oxytocin modulates neural circuitry for social cognition and fear in humans". The Journal of Neuroscience. 25 (49): 11489–93. doi:10.1523/JNEUROSCI.3984-05.2005. PMID 16339042. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help); Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  29. Shamay-Tsoory SG, Fischer M, Dvash J, Harari H, Perach-Bloom N, Levkovitz Y (2009). "Intranasal administration of oxytocin increases envy and schadenfreude (gloating)". Biological Psychiatry. 66 (9): 864–70. doi:10.1016/j.biopsych.2009.06.009. PMID 19640508. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  30. Zak PJ, Stanton AA, Ahmadi S (2007). "Oxytocin increases generosity in humans". Plos One. 2 (11): e1128. doi:10.1371/journal.pone.0001128. PMC 2040517. PMID 17987115.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link) CS1 maint: unflagged free DOI (link)
  31. Kovács GL, Sarnyai Z, Szabó G (1998). "Oxytocin and addiction: a review". Psychoneuroendocrinology. 23 (8): 945–62. doi:10.1016/S0306-4530(98)00064-X. PMID 9924746. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  32. Tyzio R, Cossart R, Khalilov I; et al. (2006). "Maternal oxytocin triggers a transient inhibitory switch in GABA signaling in the fetal brain during delivery". Science. 314 (5806): 1788–92. doi:10.1126/science.1133212. PMID 17170309. {{cite journal}}: Explicit use of et al. in: |author= (help); Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  33. de Oliveira LF, Camboim C, Diehl F, Consiglio AR, Quillfeldt JA (2007). "Glucocorticoid-mediated effects of systemic oxytocin upon memory retrieval". Neurobiology of Learning and Memory. 87 (1): 67–71. doi:10.1016/j.nlm.2006.05.006. PMID 16997585. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  34. Uvnäs-Moberg K, Hillegaart V, Alster P, Ahlenius S (1996). "Effects of 5-HT agonists, selective for different receptor subtypes, on oxytocin, CCK, gastrin and somatostatin plasma levels in the rat". Neuropharmacology. 35 (11): 1635–40. PMID 9025112.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  35. Chiodera P, Volpi R, Capretti L, Caffarri G, Magotti MG, Coiro V (1996). "Different effects of the serotonergic agonists buspirone and sumatriptan on the posterior pituitary hormonal responses to hypoglycemia in humans". Neuropeptides. 30 (2): 187–92. PMID 8771561. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  36. ಹರ್ಲೆಮನ್ ಆರ‍್‌ಎಚ್ , ಪಟಿನ್ ಎ, ಒನ್ಯುರ್ OA, ಕೊಹೆನ್ ಎಮ್‌ಎಕ್ಸ್, ಬಮ್ಗಾರ್ಟನರ್ ಟಿ, ಮೆಟ್ಜಲರ್ ಎಸ್, ಜೊಯೊಬೆಕ್ ಐ, ಗಲ್ಲಿನಟ್ ಜೆ, ವ್ಯಾಗ್ನರ್ ಜೆ, ಮೈಯರ್ ಎಮ್, ಕೆಂದ್ರಿಕ್ ಕೆ (ಪ್ರೆಸ್‌ನಲ್ಲಿ) "ಆಕ್ಸಿಟೋಸಿನ್ ಮನುಷ್ಯರಲ್ಲಿ ಅಮಿಗ್ಡಾಲಾ-ಅವಲಂಬಿತವಾದ ಸಾಮಾಜಿಕವಾಗಿ ರೂಪಿತವಾದ ಕಲಿಕೆ ಮತ್ತು ಭಾವುಕ ತಾದಾತ್ಮ್ಯತೆಯನ್ನು ಹೆಚ್ಚಿಸುತ್ತದೆ" ಜರ್ನಲ್ ಆಪ್ ನ್ಯೂರೋಸೈನ್ಸ್.
  37. Singer T, Snozzi R, Bird G, Petrovic P, Silani G, Heinrichs M, Dolan RJ (2008). "Effects of oxytocin and prosocial behavior on brain responses to direct and vicariously experienced pain". Emotion. 8 (6): 781–91. doi:10.1037/a0014195. PMC 2672051. PMID 19102589. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  38. Hein G, Singer T (2008). "I feel how you feel but not always: the empathic brain and its modulation". Curr. Opin. Neurobiol. 18 (2): 153–8. doi:10.1016/j.conb.2008.07.012. PMID 18692571. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  39. Adolphs R (2009). "The social brain: neural basis of social knowledge". Annu Rev Psychol. 60: 693–716. doi:10.1146/annurev.psych.60.110707.163514. PMC 2588649. PMID 18771388.
  40. Huber D, Veinante P, Stoop R (2005). "Vasopressin and oxytocin excite distinct neuronal populations in the central amygdala". Science. 308 (5719): 245–8. doi:10.1126/science.1105636. PMID 15821089. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  41. Fewtrell MS, Loh KL, Blake A, Ridout DA, Hawdon J (2006). "Randomised, double blind trial of oxytocin nasal spray in mothers expressing breast milk for preterm infants". Archives of Disease in Childhood. Fetal and Neonatal Edition. 91 (3): F169–74. doi:10.1136/adc.2005.081265. PMC 2672698. PMID 16223754. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  42. Petrovic P, Kalisch R, Singer T, Dolan RJ (2008). "Oxytocin attenuates affective evaluations of conditioned faces and amygdala activity". The Journal of Neuroscience. 28 (26): 6607–15. doi:10.1523/JNEUROSCI.4572-07.2008. PMC 2647078. PMID 18579733. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  43. "To sniff at danger - Mind Matters". Health And Fitness. Boston Globe. 2006-01-12. Retrieved 2009-04-13. {{cite web}}: Cite has empty unknown parameter: |coauthors= (help)
  44. Dando M (2009). "Biologists napping while work militarized". Nature. 460 (7258): 950–1. doi:10.1038/460950a. PMID 19693065. {{cite journal}}: Unknown parameter |laysource= ignored (help); Unknown parameter |laysummary= ignored (help); Unknown parameter |month= ignored (help)
  45. Sausville E, Carney D, Battey J (1985). "The human vasopressin gene is linked to the oxytocin gene and is selectively expressed in a cultured lung cancer cell line". J. Biol. Chem. 260 (18): 10236–41. PMID 2991279. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  46. Repaske DR, Phillips JA, Kirby LT, Tze WJ, D'Ercole AJ, Battey J (1990). "Molecular analysis of autosomal dominant neurohypophyseal diabetes insipidus". J. Clin. Endocrinol. Metab. 70 (3): 752–7. PMID 1968469. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  47. Summar ML, Phillips JA, Battey J, Castiglione CM, Kidd KK, Maness KJ, Weiffenbach B, Gravius TC (1990). "Linkage relationships of human arginine vasopressin-neurophysin-II and oxytocin-neurophysin-I to prodynorphin and other loci on chromosome 20". Mol. Endocrinol. 4 (6): 947–50. PMID 1978246. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  48. Brownstein MJ, Russell JT, Gainer H (1980). "Synthesis, transport, and release of posterior pituitary hormones". Science. 207 (4429): 373–8. PMID 6153132. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  49. Sheldrick EL, Flint AP (1989). "Post-translational processing of oxytocin-neurophysin prohormone in the ovine corpus luteum: activity of peptidyl glycine alpha-amidating mono-oxygenase and concentrations of its cofactor, ascorbic acid". J. Endocrinol. 122 (1): 313–22. PMID 2769155. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  50. Luck MR, Jungclas B (1987). "Catecholamines and ascorbic acid as stimulators of bovine ovarian oxytocin secretion". J. Endocrinol. 114 (3): 423–30. doi:10.1677/joe.0.1140423. PMID 3668432. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  51. Hornig D (1975). "Distribution of ascorbic acid, metabolites and analogues in man and animals". Ann. N. Y. Acad. Sci. 258: 103–18. doi:10.1111/j.1749-6632.1975.tb29271.x. PMID 1106295. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  52. Landgraf R, Neumann ID (2004). "Vasopressin and oxytocin release within the brain: a dynamic concept of multiple and variable modes of neuropeptide communication". Frontiers in Neuroendocrinology. 25 (3–4): 150–76. doi:10.1016/j.yfrne.2004.05.001. PMID 15589267.
  53. Wathes DC, Swann RW (1982). "Is oxytocin an ovarian hormone?". Nature. 297 (5863): 225–7. doi:10.1038/297225a0. PMID 7078636. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  54. Wathes DC, Swann RW, Pickering BT, Porter DG, Hull MG, Drife JO (1982). "Neurohypophysial hormones in the human ovary". Lancet. 2 (8295): 410–2. doi:10.1016/S0140-6736(82)90441-X. PMID 6124806. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  55. Guldenaar SE, Pickering BT (1985). "Immunocytochemical evidence for the presence of oxytocin in rat testis". Cell Tissue Res. 240 (2): 485–7. doi:10.1007/BF00222364. PMID 3995564.
  56. Gauquelin G, Geelen G, Louis F, Allevard AM, Meunier C, Cuisinaud G, Benjanet S, Seidah NG, Chretien M, Legros JJ (1983). "Presence of vasopressin, oxytocin and neurophysin in the retina of mammals, effect of light and darkness, comparison with the neuropeptide content of the neurohypophysis and the pineal gland". Peptides. 4 (4): 509–15. PMID 6647119.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  57. Ang VT, Jenkins JS (1984). "Neurohypophysial hormones in the adrenal medulla". J. Clin. Endocrinol. Metab. 58 (4): 688–91. doi:10.1210/jcem-58-4-688. PMID 6699132. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)
  58. Fields PA, Eldridge RK, Fuchs AR, Roberts RF, Fields MJ (1983). "Human placental and bovine corpora luteal oxytocin". Endocrinology. 112 (4): 1544–6. doi:10.1210/endo-112-4-1544. PMID 6832059. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  59. Geenen V, Legros JJ, Franchimont P, Baudrihaye M, Defresne MP, Boniver J (1986). "The neuroendocrine thymus: coexistence of oxytocin and neurophysin in the human thymus". Science. 232 (4749): 508–11. doi:10.1126/science.3961493. PMID 3961493. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  60. Amico JA, Finn FM, Haldar J (1988). "Oxytocin and vasopressin are present in human and rat pancreas". Am. J. Med. Sci. 296 (5): 303–7. PMID 3195625. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  61. Kukucka Mark A, Misra Hara P (1992). "HPLC determination of an oxytocin-like peptide produced by isolated guinea pig Leydig cells: stimulation by ascorbate". Arch. Androl. 29 (2): 185–90. doi:10.3109/01485019208987723. PMID 1456839.
  62. du Vigneaud V. (1960). "Experiences in the Polypeptide Field: Insulin to Oxytocin". Ann. NY Acad. Sci. 88 (3): 537–48. doi:10.1111/j.1749-6632.1960.tb20052.x.[ಶಾಶ್ವತವಾಗಿ ಮಡಿದ ಕೊಂಡಿ]
  63. Kukucka, Mark A. (1993-04-18). "Mechanisms by which hypoxia augments Leydig cell viability and differentiated cell function in vitro". Digital Library and Archives. Retrieved 2010-02-21.
  64. Rodrigues SM, Saslow LR, Garcia N, John OP, Keltner D (2009). "Oxytocin receptor genetic variation relates to empathy and stress reactivity in humans". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 106 (50): 21437–41. doi:10.1073/pnas.0909579106. PMID 19934046. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  65. Angier, Natalie (2009-11-24). "The Biology Behind the Milk of Human Kindness". The New York Times.
  66. Venkatesh B, Si-Hoe SL, Murphy D, Brenner S (1997). "Transgenic rats reveal functional conservation of regulatory controls between the Fugu isotocin and rat oxytocin genes". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 94 (23): 12462–6. PMC 25001. PMID 9356472. {{cite journal}}: Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)

ಹೆಚ್ಚಿನ ಮಾಹಿತಿಗಾಗಿ[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಬಾಹ್ಯ ಕೊಂಡಿಗಳು[ಬದಲಾಯಿಸಿ]

ಟೆಂಪ್ಲೇಟು:Oxytocics

  1. REDIRECT Template:Neuropeptidergics
  1. REDIRECT Template:Labor repressants